Ohrožení pro Evropu?

Motto "Velmi zle dopadne ten, kdo se zaručil za cizího, kdežto kdo zaručování nenávidí, je v bezpečí." (Přísloví Šalomounova, Druhá sbírka, 11.15)

Do ruky se mi dostala další zajímavá kniha. Jmenuje se Kurýr a napsal ji Zdeněk Hrkal. Kniha je netradiční v tom, že se v ní prolíná literatura faktu s beletrií. Autor v ní nechává z úst protagonistů vyslovovat myšlenky, jež jsou v podstatě současnými palčivými problémy našeho kontinentu.

Uvedu ukázku. "Jeho zpráva upozorňovala na dlouhodobé riziko, které pro Evropu, tudíž i pro Británii, může mít fatální dopad v horizontu několika let. Poukazoval na sílící snahy Číny zdecimovat evropskou ekonomiku svým dumpingovým dovozem. Paralelně s tím Evropu ohrožuje další fenomén - islamizace. Ta se spektakulárně projevuje teroristickými útoky, ale podstatně nebezpečnější formu představuje plíživá kolonizace projevující se nekontrolovatelným přistěhovalectvím."

Na jedné straně se v Evropě žije velmi dobře, na druhé straně se situace na tomto kontinentu vyvíjí směrem, který ji může v budoucnu pohřbít. Kolik současných politiků si uvědomuje nebezpečí Číny a rovněž i Ruska, jež mohou změnit podobu stávajících evropských pořádků k nepoznání? Krom této hrozby je tu narůstající problém s nově příchozími. Je to víc než patrné z toho, že evropští starousedlíci jakoby začali vyklízet svá pole a přizpůsobují se novým etnikům. Evropa jakoby měla zapomenout na svou tisíciletou historii kultury a nechala do sebe stále víc vstupovat kultury, země, které buď nikdy žádnou kulturu neměly, nebo si ji nechaly zničit.

Autor ústy jedné z postav světu sděluje následující "Občanská rovnost se deformovala do bezpodmínečné rovnosti sexuálních orientací, ras, kultur. Tolerance se proměnila v ustupování zlu a příživnictví a přijímání expanze násilnických etnik. Právě to jsem chtěl změnit! Jako analytik pronáším proroctví, že do pár let Talibán, Al-Kaida nebo jiná muslimská organizace přijde s myšlenkou financovat záplavu tzv. uprchlíků, které naše společnost s rámci šíleného humanismu přijme. A tahle vlna nás smete." Toť slova autora. Při čtení knihy a při konfrontaci s tím, co se v současném světě děje, si čtenář uvědomuje, že se jeho slova mohou jednoho dne naplnit.

Nakolik je Evropa v ohrožení, nakolik čelí nebezpečí, že jednoho dne bude její kultura smetena, se můžeme zatím jen hypoteticky domnívat. Stejně tak se můžeme domnívat, že by tu v budoucnu mohlo nastoupit něco, co si žádný z nás nepřeje. Jiná kultura, nové pořádky. Jednou jsme se tu narodili, zapustili své kořeny, máme své tradice, Evropa pro nás znamená domovský kontinent. Proto nesmíme se nechat o svou kulturu a tradice připravit. Protože k nám patří. Hrozba, že tomu může být jednou jinak, se zdá být více než aktuální...