O neobyčejných lidech

Škoda, že se na sociálních sítích i médiích objevují lidé, kteří se rádi prezentují trapností a ubohostí svého života. Jako příklad lze uvést bezduchost influencerky Agáty Hanychové. Ale o ní psát nechci

Můj syn se oženil. Na tom by nebylo nic divného, kdyby nežil v Norsku a nebral si za svou manželku ženu z Brazílie. A svatba měla být v Čechách v římsko-katolickém kostele.

Jestliže chce občan ČR uzavřít manželství s cizincem/cizinkou ze země nepatřící do EU, nastávají velké komplikace. Je zapotřebí dodat velké množství dokladů, např. rodný list cizince nesmí být starší šesti měsíců a musí být opatřen tzv. Apostillou. Totéž platí i o dokladu o právní způsobilosti k uzavření manželství, potvrzení o osobním stavu a pobytu, mám-li to celé shrnout, myslím si, že ČR má dobře ošetřené, aby se k nám nedostal někdo nelegálně.

Uzavíráte-li manželství s cizincem/cizinkou, musí být obřad dvojjazyčný, v případě mého syna šlo o tlumočení a překlad dokumentů v portugalštině, což vykonávají soudní tlumočníci a překladatelé. A najít takového tlumočníka i překladatele není vůbec lehké. Jeden sídlí v Jablonci nad Nisou, ale ten mi sdělil, že už se této činnosti věnuje velmi ojediněle. Hledala jsem tedy tlumočníky a překladatele v Praze, tam jich je jen jedenáct. Psala jsem emaily, telefonovala jak o závod, ale vypadalo to, že v době dovolených se nikdo nenajde, navíc šlo o církevní sňatek, jenž má specifickou slovní zásobu, z toho důvodu se tomuto někteří tlumočníci vyhýbají.

I když jsem začala propadat jisté beznaději, že nikoho nenajdu, poštěstilo se. Podařilo se mi kontaktovat paní magistru Julii Lukaštíkovou, od prvních slov, jež jsme spolu prohodily, jsem cítila, že jsem našla správného člověka. Už podle hlasu bylo očividné, že jde o mladou ženu, s níž konverzace plyne přirozeně jako řeka, věděla jsem, že ona spolu s panem farářem Kuchařem vytvoří dokonalý tandem.

Musela přijet do našeho města dvakrát. Když přijela poprvé, čekala jsem na ni na autobusové zastávce. Lidé vystupovali a pak vyšla ona. Nikdy jsem ji předtím neviděla, přesto jsem ji dokázala poznat. Bylo mi jasné, že jde o výjimečnou ženu s nádhernou aurou, takové ženy si nelze nevšimnout, protože nejde v davu, ale kráčí svou cestou. Neobyčejná žena, s velkým bohatstvím ve své duši, naprostá profesionálka ve svém oboru, zkušená a vstřícná. Dokázala nám mnohokrát pomoci, rychle se orientuje v problémech, jimiž musí projít našinec, když se rozhodne pojmout za svou choť cizinku. Paní Julie je výjimečnou ženou, již člověk potká jen jednou za život. A při svatebním obřadu spolu s panem farářem vdechli překrásnou a neopakovatelnou atmosféru slavnostnímu okamžiku. Svatebčané byli z ní užaslí, stejně tak i z pana faráře. Oba se vepsali do duše všech přítomných zážitkem, na nějž se nezapomíná. Síla, hloubka, neopakovatelnost okamžiku připomínaly impresionistický obraz.

Tímto svým blogem bych chtěla paní magistře Julii Lukaštíkové za celou rodinu i svatebčany poděkovat. Oceňujeme na ní její vzdělanost, jistou dávku humoru i to, že dokáže číst v lidských duších a být nápomocná. Ona se nikdy nestane prázdným lidským obalem, jenž by jednou měl skončit na smetišti lidské prázdnoty, ubohosti, vulgárnosti a trapnosti. Bude vždy vystupovat z davu, bude vždy výjimečnou a krásnou ženou, v níž se snoubí její půvab s pracovitostí s profesionalitou. O takových lidech by se mělo psát, protože stojí za velké uznání i obdiv. Proto ještě jednou velké díky, paní Julie, jste skvělá...