O nás bez nás

Motto "Prostoduchý kdečemu důvěřuje, kdežto chytrý promýšlí své kroky." (Přísloví Šalomounova, Druhá sbírka, 14.15)

Jeden se nestačí divit, co se smrtí Karla Gotta spustilo. Sdělovací prostředky nikterak nešetří pozůstalé, platí i o některých politicích, kteří se zachovali jako křupani.

Zemře-li člověk, je to velká ztráta. Bolest je násobená tím, že víme, že již jej nikdy neuvidíme, že již nikdy nemůžeme cítit jeho blízkost, pohladit jej, hovořit s ním. Velké trauma pro pozůstalé bez ohledu na to, zda jde o celebritu, či veřejnosti neznámého jedince. Slušnost velí, že bychom měli respektovat truchlící, rodinu zemřelého. Nikterak víc trýznit čas, v němž se blízcí musí vyrovnávat se ztrátou milovaného. Smrtí Karla Gotta se roztočilo cosi, co se dá jen těžko nazvat ohleduplností a taktem vůči pozůstalým. Karel Gott se pohyboval ve světě show businessu, to je neoddiskutovatelné, nicméně si myslím, že čeho je moc, toho je příliš. To, jakým způsobem se cílí na odchod našeho zpěváka, lze považovat za přemrštěné, ba přímo bezohledné k jeho ženě a dcerám. To, že tak činí média, by se snad dalo nějakým způsobem pochopit, ale to, co učinila naše vláda, je možno považovat za přešlap ve společenském chování. Současný premiér se svým chováním jeví tak, že je v životě zvyklý rozhodovat nejen o sobě, ale i ostatních, že je zvyklý, že on udává směr a neakceptuje jakýkoli odpor. Není divu, že to byl právě on, kdo přišel s myšlenkou, že se Karlu Gottovi uspořádá státní pohřeb. Aniž by bral jakýkoli ohled na pocity pozůstalých, on rozhodl. A současná vláda, v níž se dá horko těžko najít osobnost, jež by premiérovy postoje a rozhodnutí nerespektovala, se zřejmě nechala zmanipulovat a rovněž se vyslovila pro státní pohřeb bez ohledu na přání Gottovy rodiny. Vláda svým rozhodnutím ukázala, že jí vůbec není známy protokol, že vůbec neví, komu státní pohřeb náleží. Přešlap jako Brno, to udělala současná vláda. Svým konáním připomíná bolševiky, ti rovněž rádi rozhodovali o jiných, aniž by ti jiní o to jakkoli stáli.

Karel Gott se bezesporu řadí mezi osobnosti naší země. Zanechal po sobě velký kus práce, velký odkaz. Snad s výjimkou podpisu tzv. Anticharty se nikterak neangažoval v politickém životě. Byl natolik výjimečný, že si myslím, neměl zapotřebí podporovat proces normalizace v Československu, tím si jen uškodil. Ale stalo se. Každý člověk udělá ve svém životě chyby, kterých později lituje. Je to i případ Karla Gotta.

Lidský život je krásný, jen jeho stinnou stránkou jest fakt, že každý má svůj čas vyměřen. Karlu Gottovi dohořela jeho svíčka, kdy musel odejít tam, odkud již návratu není. Měli bychom si uchovat jeho památku, ale měli bychom respektovat jeho rodinu, která truchlí nejvíce. Jakýkoli humbuk kolem jeho smrtí je jen ukázkou křupanství, jež není na místě.

Před nějakým časem jsem navštívila francouzskou Provence a rovněž místo odpočinku velkého francouzského herce Gérarda Philipa. Zemřel mladý, přesto po sobě zanechal velké dílo. Jeho tělo odpočívá na malém hřbitůvku ve provensálské vesničce. Místní velmi dbají o to, aby tento velký Francouz mohl spočívat v pokoji. Proto se vyhýbají turistům, chrání svého velkého herce. Jeho hrob je skryt, není nikterak výrazný, protože tu platí, že bychom měli zemřelým zanechat klid a mír. Už tu s námi nemohou být, nicméně to neznamená, že bychom z jejich smrti měli udělat senzaci. Velmi taktní ze strany Francie. To se bohužel nedá říci o konání některých Čechů, kteří si ze smrti Karla Gotta udělali business. To, čeho se současná vláda dopustila, je jen ukázkou toho, kdo nám tu chce velet ve všech životních situacích...