City jako je láska, je nutno šetřit, životní láska může být jen jedna

Téměř každý vycházíme do života zranění a porušení. Zejména nedostatkem lásky. Při větším postižení se stáváme nepřáteli lidí, nenávidíme je, pohrdáme jimi, jsme zakomplexovaní, panovační, samolibí, zlí!

Když vzpomenu na Miloše Zemana, je mi líto jeho Ivanky!

Chybí mi upřesnění toho, jakou lásku máte na mysli.

Lásku neerotickou? Tedy třeba k hodné tetě nebo k Evropské unii?

I zde je dobře pamatovat na dialog apod.

Nebo jen o lásku erotickou?

"...a ženy ty lhaly mi nejvíce..."

Taktéž je s podivem, kolik lidí ( i zde na blogu) má nenávist jako nejoblíbenější emoci...

Není nenávist jen zvrácená sebeláska?

1 Kor. 13,4 a dál.

Láska trpělivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není všetečná, nenadýmá se.

Mluvíte mi ze srdce

Hezky napsano, prispevek vystihuje zivot mhohych.