Nikdo to nemá lehké

Paní Malková ovdověla. Stále truchlí po svém manželovi, s nímž prožila krásné manželství. Ve svých sedmdesáti se stala poprvé babičkou

Motto "Oko, které se vysmívá otci a pohrdá poslušností matky, vyklovou havrani od potoka, nebo je sezobou supí mláďata." (Přísloví, Menší sbírky, Číselná přísloví. 17)

Řekněte, kdo to má z nás lehké? Nikdo, i když se může zdát, že si sousedé žijí lépe, že mají více peněz, žádné starosti. Ale to může být jen dojem. Každý si za života užije starostí víc než dost, jen to nemusí navenek tak vypadat. Ale každý si projde nelehkými dny, od toho by nebyl život životem.

Paní Malková měla to štěstí, že prožila krásné manželství. I když se to zpočátku neobešlo bez problémůí. Její muž byl formálně ženatý a ona o tom neměla ani tušení. Až ji jednoho dne vyhledala manželka jejího milého a pěkně jí vyčinila. Paní Malkovská měla pocit, že se jí zhroutil celý svět, že naletěla podvodníkovi. Jenže to dopadlo jako v pohádce, v níž se vše zlé v dobré obrátí. Její partner se rozvedl a oni se mohli po dvou letech známosti vzít. A po svatbě se narodili dva synové a rodina žila velmi pospolu a šťastně. 

Před dvěma lety oslavila paní Malkovská sedmdesátku a potkalo ji, co je v životě nezvratné. Její milovaný muž zemřel. Ona zůstala sama ve velkém domě, každý syn si žije svůj život a na mámu zbývá jen málo času. Starší Ondra se ve svých čtyřiceti letech usadil, oženil se s Radkou a mají spolu dvouletou Sandru. Mladší Tadeáš zůstává stále svobodný. Jedinou radostí se paní Malkové stala malá vnučka. Ta jí pomáhá zapomenout na bolest, jež tu zůstala po manželovi. Ale to je zřejmě jediné, z čeho se může radovat.

Ne nadarmo se někdy hovoří o generačním rozdílu. Ten tu byl odjakživa. Také platí, že má-li žena dceru, ta se jí drží, syna jí odláká snacha. A se snachou si paní Malková užije víc než dost. Radka je vysokoškolačka a dává to světu znát. A neustále hovoří o emancipaci, že žena tu není jen proto, aby se starala o domácnost a vychovávala děti, ale aby se profesně uplatnila. A za tím si stojí, čímž vnáší do svého vztahu stále větší problémy. Má specifické názory na výchovu dcery a na stravování. Důsledně odmítá maso, z vegetariánky se pomalu stává veganka a snaží se toto vnutit i svému muži. Ondra se něčemu takovému brání, protože miluje českou kuchyni, zvlášť vše, co mu uvaří máma. A tak dochází k mnoha rozmíškám, které nejsou ničím přínosným pro malou Sandru, již oba rodiče milují, ale nejsou schopni v její přítomnosti korigovat své emoce.

Návštěva u paní Málkové se velmi často nese v napětí. Mladí s maminkou pravidelně tráví dva, tři dny v týdnu, kdy přijedou, oba plni napnelismu, s prázdnou peněženkou a "Mámo, starej se, když už jsme tady." Máma je v důchodu, ze své penze musí platit své měsíční výdaje a začíná se jí pomalu zajídat, proč by se měla o synovu rodinu starat, aniž by jí Ondra něčím přispěl. Ale ve hře nejsou jen peníze. Je zde také Radčino lamentování nad manželem, na něhož si u své tchyně stěžuje až příliš často. Věčně se jí něco nelíbí, rovněž se jí nelíbí, když vidí, že tchyně vaří z masa. Radka si myslí, že když ona maso nejí, nebude je jíst ani její okolí. Maso jí páchne a dává to své tchyni najevo. Aniž by jí s čímkoli pomohla,  nemá v sobě dostatek slušnosti, aby raději mlčela a byla vděčná, že může pobývat někde, kde se o ni a její rodinu postarají. A paní Málková je raději zticha, než aby vlévala další olej do ohně.

Žádná máma nemá lehký úděl, nejedná-li se o běhnu, která plodí jedno dítě za druhým a je jí jedno, jak její děti rostou. Před očima mám obraz takové, která ve svých přesčtyřiceti letech nosí nemožně krátké sukně, čímž dává vyniknout nepěkným nohám. A do toho tetování po celém těle, hlava na půl vyholená a jako partnera si zvolila ženu podobného zjevu. O jejích morálních hodnotách lze velice pochybovat, její děti jsou jejím obrazem. Ale to jsem odbočila, protože se mi protiví, když vidím ženy, které jsou jen obalem,

Být mámou není lehké. Se svým synem jsem odmalička hodně cestovala a on si oblíbil poznávat nové země. A já se za ním pravidelně hrncuji. Jeho partnerky byly vesměs nepracovité, nepořádné, jejich prioritou bylo líčení a nákupy. Bezcílné trávení volného času. Zatím mám štěstí v tom, že syn nemá děti. Nerada bych prožívala osudy paní Málkové, které dochází trpělivost a je plná rozčarování, které ji ve stáří potkává. Její jedinou útěchou je jí malá vnučka, pravidelná návštěva hřbitova, kočka a pes.