Pokud bych měl trochu parafrázovat Jaroslava Duška. Pak to podle Vás může žena dotáhnout až tak daleko, že získá PAPÍR. .... papír na to, že je součást rodiny. Jinak by to asi nevěděla a ani ostatní byt o nepoznali. Přestaňte být posedlá papíry. Pokud je něco smutné tak to, že někde chybí duch rodiny. Na to aby tam byl, ovšem žádný papír není potřeba.

Ani jsem to nedočetla.

Je mi naprosto u zadní části těla jestli je někdo ve svazku nebo ne. Když spolu žijí a vyhovuje jim to tak a ten papír stejně jako já nepotřebují tak je to naprosto v pořádku. Kdyby se na mě můj taťka vykašlal jen proto, že jsem se nevdala tak by mi to bylo líto, ale rozhodně by mě to nepřimělo se kvůli tomu vdávat. Vnitřně to prostě opravdu nepotřebuji

A jeho škoda by pak byla, že se nestýká se svojí úžasnou 6letou vnučkou.

Správně.

Každého věc, zda chce žít ve svazku, či nikoliv. Ať si otec trhne, nemá žádné právo cokoliv v tomto směru po dceři vyžadovat. Dcera by se klidně mohla od rodičů odtrhnout a byl by klid. Rodiče by možná po čase stejně s prosíkem přilezli, a pak už by bylo na dceři, jestli je vezme na milost či ne. A pokud to rodiče neudělali, svět se nezboří.

trochu smutné čtení. A pokud mohu za sebe - vždy jsem zastával názor, že muž, který NEDOKAZE veřejně prohlásit, že TOTO je moje žena, o tu se budu starat a tu budu ochraňovat (a o čem jiném je vlastně svatební slib, že) - tak takový stojí za bačkoru.

Může to stokrát rozmělňovat tvrzení, že je svatba zbytečná apod ... prostě není dospělý a jen signalizuje, že si sám není schopen najít takovou, u která by mu za takové veřejné prohlášení stála ...

Pán je naivně optimistický idealista, mající zřejmě rád 19. století.