Nekupte to

Máslo není příliš levné. Už si musíme zvykat, že se kostka pohybuje kolem padesáti korun. Když vidíte, že je v akci za pouhých 34.90, nekupte to. Vzala jsem si kostek víc.

Motto "Není pro člověka dobré jíst a pít a při svém pachtění se aspoň pomět?" (Kazatel 2 - 3, Boží dary, 2.24)

Lidé dnes jenom nadávají. Jaké to bývalo dřív lepší. Věřili byste, že bych se zpátky nevrátila ani za nic? Mně se v této době žije mnohem lépe. I za cenu toho, že se cena másla astronomicky zvýšila. Jenže kdybyste znali můj rozpočet za dob soudruhů, viděli byste, že mám tak akorát na osminku másla. Abych si mohla koupit kostku celou, na to jsem musela zkrátka zapomenout. Neměla jsem na to. A když nastal čas vánoční a já nakupovala na Štědrý den, stalo se, že jsem ani neměla na to, abych si koupila sto gramů kávy, kterou bych si umlela na mlýnku v samoobsluze. Tak vypadala moje finanční situace v dobách, které někdo označuje sociálními jistotami. Jako absolventka VŠ jsem neměla na to, abych si mohla koupit dvě stě padesát gramů másla. Pracovala jsem jako učitelka na gymnáziu a z mého platu mi na to, abych si mohla dovolit péct cukroví z másla, nezbývalo. Ale netrápila jsem se tím.

Ani dnes není máslo levné, nicméně moje finanční možnosti jsou naprosto odlišné od dnů předlistopadových. Abych si koupila máslo v ceně padesát a výš, to si i dnes velmi rozmyslím. Jenže žijeme v kapitalismu, jenž nám přináší rozličné akce, což platí i o máslu. Některé supermarkety nabízejí máslo levnější, ale když jdete nakupovat a jste líní si při nákupu nasadit brýle, zlevněné máslo nemusí být ta nejlepší varianta. Patřím mezi zákazníky, kteří se neobtěžují nasazovat brýle, když nakupuji, nějak mě obtěžuje hledat v kabelce své druhé oči. Přečtu tak jen velká písmena, což mi stačí. Stačilo mi to i při zjištění, že se prodává máslo za 34.90 Kč. Nekup to, je-li před Vánocemi. 

Až doma jsem si nasadila brýle, abych zjistila, že zakoupené máslo má trvanlivost jen do 27. 11. Sice jsem měla v úmyslu, že tuk použiji pro vánoční cukroví, ale toto datum mě značně limitovalo. Příští týden je již prosinec, ale co nadělám. Jediná varianta zní, že musím upéct cukroví již o tomto víkendu. Nic jiného mně nezbývá, a tak od časného rána zadělávám na vánoční těsta z másla v akci. 

Sobotní večer. Mám pocit, že cítím každou kůstku v těle. Můj stav nepramení z jakéhokoli fyzického přepínání, můj stav pramení z pečení vánočního cukroví. Z másla v akci jsem zvládla upéci sedm druhů. Mohu tak jásat. Dle tradice se má celkem upéci dvanáct druhů, neb kalendářní rok má dvanáct měsíců. Zbývá mi ještě upéci pět druhů, ale to již zvládnu levou zadní. Nevím, zda se mi podaří sehnat máslo levnější než padesát korun, ale je mi to jaksi jedno. Vím, že mně to můj rozpočet nezbortí, jak tomu bylo v dobách soudruhů. To jsem musela počítat nějak víc, a abych si mohla koupit kostku másla, to jsem si musela setsakramentsky rozmyslet. Na to jsem zkrátka neměla...