Něco pro ženy

Motto "Voní jablíčka lásky a všechny výtečné plody nad našimi dveřmi, nové i staré. Schovala jsem je pro tebe, můj milý." (Píseň písní 6 - 8, Soulad lásky, 7.14)

Ve své profesi se občas setkávám se ženami, které se necítí šťastné v manželství či v partnerském vztahu, nebo zažívají rozchod s partnerem. Nechávám je vypovídat, svěříme-li se někomu se svým trápením, přináší to velkou úlevu. Sama vím ze svého života, který nikdy nebyl a není procházkou růžovým parkem, ale musela jsem i musím často nést velkou tíhu. Kolikrát se tážu, proč je ke mně Bůh mnohdy nemilosrdný, proč, když zvládnu jeden obtížný úkol, dostanu další a ten je ještě náročnější? To věru nevím, ale beru to tak, že to mělo přijít.

Soudruzi komunisté rádi označovali (nevím, zda tomu je ještě i v současnosti) svou rudou stranu něčím, co se zocelilo v boji s imperialisty. Já bych se dle jejich vzoru mohla sebe prohlásit za zocelenou v bojích, které jsem musela ve svém životě ustát. A tím, že člověk něco náročného zvládne, tím se zároveň posiluje.

Tento blog bych chtěla věnovat všem ženám, které se ocitly v nezáviděníhodné situaci nebo v ní dlouhodobě žijí. Samozřejmě se na nás všech podepisuje naše dětství, jakou roli nám naši rodiče vtiskli, zda se s touto rolí ztotožňujeme nebo naopak. Zda se vůči ní vymezujeme, zda revoltujeme. Jaký postoj k nám zaujal náš otec, jak se naše matka jako žena chová. Život je tak krátký a čas je to nejdražší, co můžeme někomu věnovat. Proč dávat někomu svůj čas, když si toto dotyčný vůbec nezaslouží, Proč žít v něčem ubíjejícím, když existují přece i jiné možnosti než nefunkční vztah. Ale aby člověk dokázal provést jakoukoli změnu ve svém životě, musí nejprve začít u sebe samého. Když žena dovolí, aby s ní muž zacházel jako s kusem hadru, je na vině ona sama. Žena má být za každých okolností ženou, nemá se snažit vyrovnat muži, protože ona má jiné dispozice, jež jí byly dány. Jestliže se žena cítí prabídně, měla by se držet slov, která řekla slavná Coco Channel. Cítí-li se žena špatně, o to líp má vypadat.

Můj tatínek mně vždycky říkal, že chce-li mě někdo opustit, nikdy jej nemám držet, ale mám jej nechat jít. Když už dojde na samotný rozchod, žena by si měla zachovat svou důstojnost. Žádné slzy, výčitky, ale mít svou úroveň. Snažit se chovat přátelsky a mile, aby si její protějšek drbal hlavu, proč ji vůbec opouští. Většinou to bývá kvůli sexu. Mnohé ženy nedají to, co muži chtějí. Kreativní sex. Myslí si, že zažitý misionářský model je postačující, aby se muž sexuálně ukojil. Jenže muži to potřebují jinak. Rádi experimentují a vůbec jim nevadí občasné prasárničky (omlouvám se za výraz, ale nic jiného mě v souvislosti se sexuálními potřebami některých mužů nenapadá). Sex hraje ve vztahu velmi důležitou roli bez ohledu na věk. Žije-li temperamentní muž s ženou frigidního založení, je otázkou času, kdy jej do svého klína polapí jiná. A naopak. Má-li žena partnera, kterého lze zařadit do kategorie sexuálních břídilů, pak i ona uvítá někoho, kdo ji pořádně rozvášní. 

Umí-li se žena v životě prodat, pak je na správné cestě, aby neměla věčně odřený čumák od nových a nových rozchodů. Pracovně se prodat, umět se prodat i ve vztahu. Muži jsou lovci, je-li úlovek pro ně snadný, začínají se rozhlížet jinde. Dokáže-li žena držet muže v neustálém stavu napětí a dráždění, věřte, že se nebude poohlížet po jiné. Protože je přece lovec.

Mladá už nejsem, ale o události ve svém životě nemám nouzi. Pracovně jsem velmi vytížená a dostávám nové pracovní nabídky. Je to právě tím, že jsem si uvědomila, že se musím umět prodat jako kvalitní zboží. Odtud plynou kvalitní nabídky. A totéž platí i v partnerském vztahu, kde je zapotřebí umění se prodat. A také muže překvapit. Zajít do sex shopu a připravit si pro něj něco, co ještě neměl. Věřte, že dobrý sex je zárukou kvalitního vztahu. Není-li, vztah se za čas rozpadne. A další důležitá zásada, abych se cítila šťastná je fakt, že nejdůležitější osobou ve svém životě jsem já a ne někdo jiný. Vše řídit podle této zásady. Nejprve se musím já cítit dobře a od toho se odvíjí další.

Mám-li to celé shrnout, prožíváme-li rozchod s někým, koho stále ještě milujeme, musíme si uvědomit, že rozchody přinášejí nová setkání. Proč se tomuto bránit. Nikdy si za svého partnera nevolíme lakomce, žárlivce či alkoholiky. Soužití s takovými se zvládnout nedá, jedině za cenu toho, že nás to psychicky položí. Stejně tak soužití s diktátorem. A jak se pozná diktátor či manipulátor? V jeho přítomnosti zažíváme pocit strachu, jsme jako malé dítě a cítíme se provinile. A na tyto pocity manipulátor cílí, protože je vnitřně velmi slabý a toto se snaží zakrýt tím, že nás neustále z něčeho viní či se snaží nás poučovat, omezovat v naší svobodné vůli. Od takového rozhodně pryč. Ale bohužel mnohaletým soužitím s diktátorem některé ženy následně trpí tzv. stockholmským syndromem a nedokáží se už pak nikdy z takového vztahu vymanit.

Zůstaňme za každých okolností ženou, která voní, která se umí oblékat, která si sebe váží, mluví hezkým jazykem, jenž je prost všech vulgarismů, a stereotyp je jí cizí. A když se cítíme úplně na dně, mějme vždy na mysli, co kdysi řekla Coco Channel. Že musíme vypadat nejlépe, jak to jde. A nešetřit úsměvem, dívat se na život s nadhledem a umět se všemu tomu, co nás potkává, zasmát. Žijeme jen jednou, vše máme ve svých rukou, i ty smutky, jež k životu také patří. Uvnitř mohu plakat, ale na tváři úsměv.

A na konec citát velkého českého básníka Jaroslava Seiferta "Ženy jsou běloučký cukr v tom hořkém kafi života." Jak krásně vyjádřené. Žena by měla ve svém životě hledat muže, který si bude vážit její ženskosti stejně jako náš básník, nevzdávat se svých ideálů a nenechat své iluze poztrácet...