Náhradní samohyb

Stejně se nemohu ubránit dojmu, že jakmile žena zajede do autoservisu, počítá se s tím, že ničemu nerozumí, že se dá lehce obalamutit. Já jsem toho zářným příkladem.

Motto "Hlupáci se unavují pachtěním, nevědí ani, kudy jít do města." (Kazatel 10 - 12, Kletba pošetilosti, 10.15)

Mám tedy náhradní vůz. Hyundai. Když jsem jej přebírala, posteskla jsem si, že tam není dálniční známka. Zaměstnanec mi řekl, ať chvilku počkám, že mi známku přinese. A přinesl ji. Lípnul ji na sklo, já si ji prohlédla, protože už mám se servisy své zkušenosti. Když mně nabourali fabii a slíbili, že ji opraví (stejně se tak nestalo), půjčili mi náhradní vůz. Ten měl dálniční známku, jenže opět jsem doplatila na svou důvěřivost. Na dálnici mě zastavila policie s tím, že moje známka není platná. Bylo mi to divné, policista mi ukázal známku na půjčeném autě, která opravdu platná nebyla. Nebyla roční, pouze měsíční a její platnost skončila. Někdo ji zkrátka ukradl a dal tam místo ní měsíční. Proč se divit, jsme přece v Čechách. Zaplatila jsem tedy pokutu. V  Hyundai autoservise  jsem si řekla, že už se jen tak vypéci nedám. Sice mi zaměstnanec nalepil roční dálniční známku na sklo, ale když jsem se jej ptala, proč na ní není uvedené číslo auta a kde je od ní ústřižek, opáčil tím, že to potřeba není. Tak uvidím. Známka na skle je a já se svou pověstnou smůlou mohu očekávat, že se někde dálniční policie vyrojí. Tentokrát jsem však rozhodnuta nic neplatit.

S náhradním vozem se mi jezdí trochu jinak, ale je to otázka zvyku. Zjistila jsem, že chybí tekutina do ostřikovačů. Řídím, chci si očistit skla a ono ejhle. Stěrače špínu jen rozmažou. Takže další nepříjemnost, sice malá, ale je tady. Doma si tekutinu doplním, a když chci zavřít kapotu, nejde to. Ať dělám, jak dělám, kapota zavřít nejde. Opět prožívám pocity blbky, ženy, která je nezávislá, aby ji její nezávislost opět doběhla. Musím být pastvou pro oči pro důchodové obyvatelstvo v našem činžáku. Panečku, jak ti dokážou jásat, když vidí, že se někomu něco nedaří. A mně se očividně něco nedaří. Nemůžu zavřít kapotu. To si mám na ni sednout či dokonce stoupnout, aby se konečně umoudřila? Skákat po ní, palici umanuté, aby si dala říct? Nikdy se mi nic takového nestalo, všechna auta, jež jsem vlastnila, měla kapotu OK. Ale tohle auto z toho zpropadeného autoservisu bude nějak zpupné. Jako na potvoru je ulice vylidněná, mohu jen počítat s lidmi, stojícími za záclonou. Ale ti mi nepomohou, ti se dobře baví na můj účet. Že by mi pomohli? Aby se připravili o zajímavou podívanou? To by museli být bláhoví a důchodci v našem činžáku bláhoví nejsou. Radují se z potíží druhých a já jim jednu takovou předvádím. Jeden z důchodců dokonce vlezl i na balkón, aby měl vše v přímém přenosu. Jeho choť se vlní za záclonou. Jsem pro ně lepší zábava než bohapusté blbiny v televizi, které mají také v oblibě. Ale reality show, již jim teď předvádím, je větší potěšení.

Jediné, co mě v této chvíli může spasit, je ruka muže. Už jsem se ve svém životě posunula natolik, že si muže představuji ani ne tak v posteli, ale spíše jako pomocníky. Třeba v tuto chvíli. Silné mužské dlaně, které učiní zadost tvrdohlavé kapotě. Vidím přijíždět popeláře. Jako dítě jsem si na popeláře ráda hrávala se svým nejlepším kamarádem. Jardou. A v nich teď vidím jedinou spásu, že mi pomohou kapotu zavřít. Oslovím jednoho z nich, ale on mi říká, ať raději řeknu tomu druhému. Ten se prý v autech vyzná. Vypovím tedy i jemu svou nepříjemnost a on nechá kontejner kontejnerem a kráčí k mému náhradnímu automobilu. Zvedne kapotu, chvíli nahlíží do ústrojí vozu a pak rázně zavře. Jeho mohutné dlaně mají sílu a kapota se jim ráda podvolí. Jsem opět zachráněna, popelář je můj zachránce. Popeláři se nejen starají o čistotu našeho okolí, oni pomáhají i takovým desperátkám, jakou jsem já. Mohu se vrátit domů a být v očekávání, co mi přinese další jízda. Po dálnici. Jestli mám očekávat policii, která může vyslovit pochybnosti stran mé známky, o níž si sama nejsem jistá. Uvidíme, musím se nechat ukolébat představou, že ačkoli mi v servisu zatím nejsou s to mé auto opravit, dálniční známka bude bez poskvrnky. Jenže pan Murphy je pan Murphy a v životě vždy počítal s horší variantou. Mám být jako on?.