Na volební notu

S velkými obavami sleduji, jaké politické strany mohou získávat hlasy na naší politické scéně. A voličům je jaksi jedno, že hlasují pro někoho, jenž zavání nestoudným nacionalismem a populismem

Motto "Rouhač ústy uvádí druha do zkázy, kdežto spravedliví budou zachováni věděním." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 11.9)

Sobota dopoledne. Stojím na nádraží a čekám, až přijede kamarádka. Nádraží moc nemiluji, sice dnes vypadají o poznání lépe, než jak tomu bylo v dobách mého mládí. Nejsou tak špinavá, některá jsou zmodernizovaná, což ale neplatí o nádraží města, v němž žiji. Srocují se kolem něj zvláštní lidé, nějak je na nich vidět, že vybočují z běžného rámce. Chvilku sleduji, kdo vchází do nádražní haly a kdo čeká stejně jako já. A abych si zkrátila čas, začnu číst volební program jedné z našich politických stran, jež se snaží dostat do vlády.

Fuj. Pociťuji velké fuj, když si čtu doslova vyfabulovaný program. Nebo také moderní pohádku pro (ne)voliče. Program této strany zavání nacionalismem a extremismem, což je něco, co se příčí mému založení. Zakázat islám. Jak si někdo může dát něco takového do svého programu. To zavání středověkem. Ale my nežijeme ve středověku, žijeme ve 21. století. Opět se musím vrátit k nadvládě komunistů. Oni doslova vytloukli z většiny hlav naší populace víru v Boha. Dnes když někomu řeknete, že jste věřící, dívá se na vás dotyčný, že jste se pomátli na rozumu. I když je kolem nás křesťanská Evropa, Česká republika je zemí bezvěrců. Proto může někomu lahodit i to, že se politická strana snaží zakázat islám. To přece v demokratické zemi není možné, máme dané v ústavě svobodu vyznání. To chce někdo porušovat ústavu, nebo jak si to mám vysvětlit? Přece je velmi hloupé tvrdit, že jestliže je vaší vírou islám, jste v podstatě i terorista. 

Při čtení manipulativního programu politické strany nevycházím z údivu. Chtít, aby naše republika vystoupila z EU. Vždyť ležíme v srdci Evropy, nejsme soběstační, jsme ekonomicky závislí zejména na Německu a někdo přichází s návrhem, abychom z EU vystoupili? Něco takového považuji za nerozumné, nejsme zemí, jakou je Velká Británie, jež teď řeší brexit, a není to vůbec nic snadného. V případě naší země zní tento bod volebního programu jako jeden velký nesmysl. Vystoupení z EU by mělo nesmírný dopad na naši ekonomiku, jež není samostatná.

Nebo si dát do programu peníze slušným, ne parazitům. To zavání nesmírnou dávkou populismu, na niž slyší lidé, kteří něco takového chtějí slyšet. Česká republika není v oblasti vyplácení sociálních dávek žádnou výjimkou v rámci evropských zemí, proč tedy chtít něco zrušit, když by se vše posléze obrátilo vůči nám?

Velmi se mi nelíbí program strany, jež hovoří o přímé demokracii. Velmi se mi nelíbí i její předseda. Posloucháte-li jej, vypadá to, jako by k vám hovořil názorový egoista, který prosazuje jen svůj názor, a nepřistoupíte-li na něj, je schopen vás napadat. 

Na nádraží jsem nečekala dlouho, kamarádka přijela, já si přečetla moderní pohádku pro (ne)voliče, o níž jsem si učinila jednoznačný názor. Plytká, lidsky hloupá, a i když má jít o stranu přímé demokracie, dle mého soudu nedemokratická. V rozporu s Listinou základních práv a svobod. Program strany vyznívá nacionalisticky a to dobré není. Na něco takového je těžké slyšet, věřím, že budou u nás přibývat lidé, kteří na nic takového slyšet nebudou.

Volby nejsou žádným filmovým festivalem, kam přicházejí noví tvůrci s avantgardními myšlenkami. Měli bychom být v otázkách voleb spíše konzervativní a nesledovat volební klání jako scény z filmů. V otázkách nově příchozích bychom měli být uvážliví a nepodlehnout plamenným slovům, jimiž se nás někteří předsedové nových stran snaží přilákat. Slova a sliby s nimi spojené jsou věc jedna, ale uvádění věcí do reálného života je věc druhá. Některé politické strany mohou mít ve svých programech body, jež není možné zavést do reálného života. A to by měli voliči zvážit. Zda uvěřit moderní pohádce pro (ne)voliče, nebo se držet tradice a nepodporovat utopii.