Na kosmetice

Jak se cítím, když jdu jako model na kosmetiku ke své studentce češtiny Olze, jež si dělá rekvalifikační kurz kosmetičky. Kurz je financován z evropských fondů

Motto "Pro nerozvážné vedení padá lid, kdežto v množství rádců je záchrana." (Přísloví Šalamounova, 11.14)

Nějak jsem nemohla usnout. Pořád se mi hlavou honily myšlenky, asi moc přemýšlím. O světě kolem nás, o lidech, jež potkávám. A jednou z takových je i Olga. Přijela k nám před dvěma lety se svým mužem a malým synem z Ukrajiny. Pomáhá jim Podpora pro integraci, mají doplňkovou ochranu, pomáhají jim peníze z Evropské unie. Jsou to třeba peníze na rekvalifikaci. Olga je vysokoškolačka, ve své vlasti vystudovala ekonomii, u nás jí bylo vzdělání uznáno, ale zatím zaměstnání nesehnala. Proto vkládá nové naděje do kurzu kosmetičky, jenž probíhá pod patronací úřadu práce.

Slíbila jsem Olze, že jí budu dělat pokusného králíka. Protože krom teorie je nutná i praxe. A sehnat si modely není lehké. Nebylo mi to proti mysli, neměla jsem strach, že bych to nějak vzhledově odskákala. Vše se odehrává za dohledu profesionální kosmetičky. V jejím salóně. Protože na kosmetiku chodím, mohla jsem srovnávat. Byla jsem zvědavá, kam putují peníze z EU. 

Salón se nenachází v nejlepší čtvrti ve městě. Problematická čtvrť s problematickými lidmi. Je tu vidět policie, která dohlíží na pořádek. Salón je v přízemí nepříliš vábného domu. Přízemí se zamřížovanými okny jako by napovídalo o tom, že tu moc bezpečnosti není, když se musí na okna dávat mříže. Zazvoním a přichází mi otevřít kosmetička. Vcházím do domu, jehož chodba není vábná, obraz neudržované nemovitosti. Jsem zvědavá na samotný interiér salónu.

Olga už na mě čeká, můžeme vejít do místnosti, kde se bude odehrávat údržba mého exteriéru. Dlužno podotknout, že ani interiér není příliš utěšený. Připomíná spíše noční klub. Nevkus se snoubí se špatným stavem budovy. V oknech neuměle ušité temně fialové závěsy, kýčovitá zlatá garnýž. Krom dvou lehátek, jež jsou de facto těmi, které používají chirurgové, je také v místnosti černý příborník. Nehodí se tam. Když jsem si lehla, ze stropu na mě zírala pořádná skvrna. Asi tam někdy zatéká. Samotná profesionální kosmetička koresponduje s tímto interiérem. Tak trochu zapáchající, má na sobě zástěru, která rovněž nevyvolá moc důvěry. A když na vás promluví, kolíček na nos by to zachránil.

Olga se snaží, ale z jejích prstů cítím nervozitu. Je to naprosto přirozené a říkám jí, že nemusí mít obavy. Upravuje mi obočí, barví i řasy. A při smývání řas vyvstane problém. Část barvy se mi dostane do oka, všeho se tedy ujímá profesionální kosmetička, která mé oči dře takovou silou, že mám až pocit, že mi je snad vydloubne. Velmi nepříjemné. Raději říkám, že už je vše v pořádku, abych zabránila dalšímu tření. Následuje čištění pleti, pleťové masky a mohu konečně vstát. Olga to zvládla na jedničku a já si odnáším novou zkušenost.

Nemohu se ubránit pocitu lístosti k lidem z Ukrajiny. Jak se tady se vším perou, jak jsou vděčni za každou kapku, jež jim zpříjemní život. To platí i o Olze, pro niž je rekvalifikační kurz další nadějí, jak začít pracovat. Když vezmu tento kurz, jsem přesvědčena o tom, že na jeho financování plyne z evropských prostředků dost peněz. Nejde mi na mysl, proč se praktická stránka tohoto kurzu nemůže konat v nějakém lepším salónu. Protože ten, jenž jsem navštívila, byl směsicí zvláštního nevkusu. Něco mezi laciným pokojem v nočním klubu a snad kosmetickým salónem podřadné kategorie. Velmi mi připomínal ordinaci bulharského lékaře, jehož jsem jako dívka navštívila během prázdnin. Tenkrát jsem omdlela a rodiče mě vezli k doktorovi. Jeho ordinace mi připomínala kurník. Bylo to všechno možné, jen ne ordinace. Obdobné pocity zažívám i při návštěvě tohoto salónu. Kdyby to tak mohl někdo z Evropské unie vidět, možná že by jej to překvapilo stejným způsobem, jako to překvapilo mě.

Dříme ve mně takové podezření, kam všude se peníze z EU u nás zakutálejí, než dorazí tam, kam mají. A když tam konečně dorazí, je v nabídce něco, co přinejmenším vyvolává rozpaky. Kdyby se tak dlouho nekutálely tam, kde nemají, mohl by se zaplatit kosmetický salón lepší kvality a tomu i odpovídající kosmetičku. Ale takhle? Inu, jsme v České republice, není se proč divit.