Mlýnek na maso

Jaké představy může v člověku vyvolat mlýnek na maso? Mlýnek po babičce, mlýnek ve filmu The Wall (Pink Floyd) a symbol mlýnku ze stejnojmenného filmu v našich podmínkách.

Motto"Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ? Anebo jak to, že říkáš svému bratru :"Dovol, ať ti vyjmu třísku z oka - a hle, trám ve tvém vlastním oku! Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra." (Evangelium podle Matouše, O posuzování druhých)

Než jsem začala psát, provedla jsem kontrolu svého zraku, zda mi někde v oku nezůstal trám, když chci vyjmout třísku z očí ve svém okolí.

Takový mlýnek na maso. Člověk by ani netušil, jakou může mít historii. Zdědila jsem mlýnek na maso zn. Standard Werk (Americ. System) po babičce Boženě, a kdykoli jej použiji, protože není nad maso ručně namleté na strojku, jenž pamatuje mou babičku, vždy si vzpomenu na tu svou. Babička Božena. Za svůj život poznala hlavně dřinu, a když se udál Únor 1948 a komunisté převzali žezlo, pracovala v JZD (Jednotném zemědělském družstvu) a tam byla situace mnohdy taková, že neměli ani na výplatu mezd, a tak to moje babička řešila tím, že chodila do lesa a sbírala různé plody, které pak prodávala na trhu. Za celoživotní dřinu jí byl přiznán důchod 550 Kčs (korun československých) a můj děda pobíral ještě méně, pouhých 390 Kčs, nicméně si důchodu dlouho neužil, záhy zemřel. Jen pro upřesnění, jsme v 60. a 70. letech minulého století.  Nikdy jsem babičku neslyšela naříkat nad tím, že si nemůže pořídit to či ono, byla spokojená. I přes velmi malý příjem dokázala na svých kachlových kamnech uvařit divy a ve strojku na maso namlít to nejbáječnější maso, z něhož vykouzlila nejvoňavější sekanou ve svém okolí. A já se mohu pyšnit tím, že jsem mlýnek na maso podědila po své babičce, krom mlýnku na maso jsem po ní podědila lásku k vaření, silnou vůli v životě se nevzdávat a skromnost, pokud jde o hmotné statky.

Mlýnek na maso ve filmu The Wall skupiny Pink Floyd. O čem se v písni vlastně zpívá? O jistých učitelích, kteří jsou v podstatě slaboši, a aby svou slabost před dětmi zakryli, používají školáky jako kompenzaci svých mindráků. V refrénu slyšíme zpívat děti o tom, že nepotřebují vzdělání, nepotřebují, aby jim někdo řídil myšlenky, nechtějí při vyučování žádný sarkasmus, chtějí mít od takových učitelů jen pokoj, jako by každé dítko bylo pouhopouhou cihlou ve zdi. Do mlýnku na maso kráčejí školáci a učitelé je tam všechny semelou dohromady. Poněkud drastický symbol, nicméně poplatný ve všech dobách. Film pochází ze 70. let, ale je a bude nadčasový.

Symbol mlýnku na maso v našich podmínkách, přesněji řečeno v našich školách, to už bych se opakovala, protože jsem o tomto tématu psala. Zůstanu-li u symbolu mlýnku na maso, semelu tam všechny školy, které vykazují slabé žáky, a jejichž úroveň je podprůměrná. A abych zvýšila pachuť této fašírky, přidám učitele bez kvalifikace a motivace, čímž se značně uleví státnímu rozpočtu. Spíš než naše školy raději využiji symbolu mlýnku ve spojitosti se sdělovacími prostředky, z nichž některé, mám hlavně na mysli bulvární tisk a komerční televize, semelou čtenáře či diváky, kteří se ochotně semlít dají. Je zajímavé, že za bývalého režimu sršely sdělovací prostředky jen pozitivními informacemi o naší zemí, dnes můžeme číst, slyšet či vidět pravý opak. Připomíná mi to kramářské písně, kdysi zpívané na jarmarcích, také se v nich zpívalo o různých mordech, aby se upoutala pozornost lidí. Úvodní stránky bulvárních plátků či zprávy komerčních televizí nás bombardují mnohdy krvavými informacemi, protože to vždy lid přitahovalo, a o to přece jde. V zájmu zachování si duševní rovnováhy přistupuji k dnešním zprávám buď s nadhledem, nebo je jednoduše vypouštím. Nechci patřit mezi ty, kteří se dají semlít. Vřele doporučuji.