Nejsem odborník na školství. Já vidím maturitu jako "zkoušku z dospělosti", jakýsi psychologický předěl mezi dětstvím a dospělostí. Nutnost vypnout se k maximálnímu intelektuálnímu výkonu, ve spojení se stresem, zda vše naučené je dotyčný schopen srozumitelně přetlumočit. Taky maturant zjistí jak je v životě důležitý prvek náhody, štěstí a jak se mohou změnit povahy lidí ve vypjatých situacích, zkoušejících, spolužáků, rodičů i ostatních v okolí.

Na tohle všechno dostane maturant faktický a hmatatelný důkaz v podobě oficiálního státního glejtu. Nakonec tedy zjistí, že je tu státní autorita, na kterou se sice nadává, ale padají z ní i důležité věci pro život.

Pokud o tohle všechno (nebo jen část) maturanta připravíte, bude jistě rád, zbaví se stresu, ale nebude mít jasný předěl a stejně bude nucen si ty zkušenosti nasbírat postupně jinde.

Říct, že je maturita zkouška z dospělosti je nefér, protože mnoho lidí se vyučí a maturitu nesloží nikdy. A přesto takový člověk po letech je více dospělý životními zkušenostmi než ten, kterému je 19 a má čerstvou maturitu v kapse. Životní zkušenosti žádná maturita nenahradí.