Maturity být musí

Motto "Moudrost chytrého je v tom, že rozumí své cestě, kdežto pošetilost hlupáků je v záludnosti." (Přísloví Šalomounova, Druhá sbírka, 14.8)

V názvu svého dnešního blogu se neopírám o žádný podmiňovací způsob, že by maturity měly být, protože z mého stanoviska je jednoznačně na místě způsob oznamovací. Krátce řečeno, maturity být musí.

Neříkám, že současná situace je lehká, Ale na druhé straně musím říci, že si vyspělé civilizace žily až přespříliš dlouho v pohodlí, aniž by si mohly připustit, že by jakýkoli diskomfort mohl nastat. A on nastal. V podobě nové pandemie. Generace uvyklé žít v laciném přijímání hmotného světa najednou narazily. Už tu není to, co tolik milovaly. Bezúčelné poflakování se v nákupních centrech či nakupování všeho nepotřebného. To tu najednou zmizelo. A zmizelo toho podstatně víc. Třeba pravidelná docházka do školy. 

Ať je doba jaká je, myslím si, že bychom si měli jisté nároky na žáky či studenty uchovat, protože už tak jsme v polistopadové době od nároků velmi slevili. V případě maturitních tříd by mělo platit, že je zapotřebí, aby studenti svou zkoušku složili. Dnešní doba příliš napomáhá studentům, kteří spoléhají na to, že jim vyučující daného předmětu vše nalije do hlavy. U takových studentů by mohly pomoci jedině trychtýře Vzpomenu-li se na svá studia a na to, když jsem byla v posledním ročníku, nevzpomínám si, že by nám některý z učitelů pomáhal s tématy a přípravou k maturitním zkouškám. Ani si nevzpomínám, když jsem v době předlistopadové učila na gymnáziu, že bych studenty dřela k přípravě na závěrečnou zkoušku SŠ. Spoléhala jsem na jejich domácí přípravu.

Doba polistopadová velmi otřásla propracovaným školským systémem, který nám záviděly vyspělé země. Místo aktivního přístupu studentů samotných se v dnešní době bohužel setkáváme s mladými lidmi, kteří jsou většinou bez jakékoli motivace, jakékoli sebekázně, jinými slovy mládeží, která spoléhá na to, že učitelé disponují trychtýři, jimiž jim potřebné učivo nalijí do jejich poněkud zlenivělých hlav. Kdybychom tak učinili, ještě bychom je do budoucna oslabili a to vskutku dobře není...

I když bojujeme s novodobou pandemií, nelze vytvářet skleníkové prostředí pro žáky ani studenty a nechtít od nich, aby v zátěžové situaci selhávali. Naopak. Osobnost člověka vynikne v čase, v němž je zapotřebí mobilizovat své vnitřní síly. Ometat cestičky mladým? To snad ne. To by bylo pro ně veskrze špatně. Jsou-li silnými osobnostmi, mohou ukázat při maturitních či závěrečných zkouškách, zda tak velká prodleva, kdy nemohli pravidelně navštěvovat školu, je vedla k větší akceleraci sil, či je uspala k lenosti, od níž není návratu.

Protože se život s nikým nemazlí, nejvíc patrno je vidno v přírodě, jsem zastáncem toho, aby současným studentům maturitních tříd nebyly maturity prominuty. Žádné úlevy nejsou na místě, protože kdybychom jim slevili, můžeme počítat s tím, že tito lidé budou v životě selhávat. A o to snad nejde, či ano?