Malý penis

Vyprávění seniorky, která je věřící a chodí pravidelně na nedělní bohoslužby, na nichž se potkává s mladou ženou, která se jí svěří se svým tajemstvím.

Motto "Kéž políbí mě polibkem svých úst! Příjemně voní tvé oleje, nejčistší olej - tvé jméno. Proto tě dívky milují." (Píseň písní, Zrod lásky, Touha, 2, 3)

Stejně se divím, že je nás tak málo věřících. Lidé se o mnoho okrádají, když nechodí do kostelíčka, sama už si ani neumím svůj život představit bez nedělní bohoslužby. Setkáte se na nich se svými známými, poklábosíte, zazpíváte si a v neposlední řadě se zaposloucháte do slov naší paní farářky. Život by neměl být prost svátečních okamžiků, protože ty člověku něco přinášejí. V neděli se hezky obléknete a víte, že vás čeká duchovní svět a vám je pak dobře. Víra vám vnese do života řád.

Už ani nevím, kolik let takhle do kostelíka chodím, ale nikdy toho nelituji. Potkáváte povětšinou milé lidi, vaše světy jsou si podobné. I když musím přiznat, že i mezi věřícími najdete spoustu falešníků. V poslední době jsem moc nevídala Miládku. Taková milá duše, pracuje v domě pro lidi nemocné Alzheimerem. A k tomu, aby to člověk mohl dělat, musí mít dobré srdce. To Miládka má. 

Naposledy mi vyprávěla, že chystá svatbu se svým milým. Také věřícím, ale on je od těch adventistů sedmého dne, oni světí sobotu, ale my neděli. Ani byste nevěřili, jak se my křesťané dokážeme spolu pohádat. Kvůli sobotě a neděli. Ale zpět k Miládce. Nějak ke mně holka tíhne, asi tím, že už jsem stará babka a mám toho dost za sebou. Ten její ji lámal, aby se dala k nim, k těm adventistům sedmého dne, ale já ji od toho zrazovala. Oni nemají žádný kostelíček, chodí jen do modlitebny, a ať se na mě nikdo nezlobí, nad kostelíček není. Miládka se mi svěřila, že si plánují s tím svým svatbu, ale že spolu neměli žádnou zkušenost jako muž a žena. Podle víry je to tak správné. Muž začne se ženou spát až po svatbě, církev neuznává nesezdané svazky a to je jedině dobře. Neumíte si ani představit, jak se Miládka na svou svatbu těšila i na to, že to bude její poprvé. Nemohla jsem jí říci, že já jsem se svým nebožtíkem mužem hřešila. Ještě před svatbou. Muž to zkrátka nevydržel a při jedné májové noci jsme se stali mužem a ženou. Ale za měsíc byla svatba a od té chvíle jsme tu byli jeden pro druhého.

Miládka nakonec po několika vynecháních na bohoslužbu dorazila, ale přišla mi celá smutná. Utrápená, pobledlá, vždyť už měla mít po svatbě. Že by k žádné svatbě nedošlo a ten pacholek by si to na poslední chvíli rozmyslel? I takoví se mezi věřícími najdou. Po bohoslužbě se mě Miládka zeptala, jestli bych ji mohla vyslechnout a poradit. Proč ne, kdo by rád nepomohl tak hodné ženě, jakou Miládka je. Nejdřív nevěděla, jak by začala, netlačila jsem na ni, viděla jsem, že je značně rozrušená. A ona nakonec spustila.

Před svatbou se svým nastávajícím nic neměla. Byl to prý hlavně on, kdo chtěl dodržet Boží zákon. Ale to, co prý prožila o svatební noc, ji zmátlo. Ten její prý, viděla jsem na ní, jak bojuje s tím, aby se vyjádřila co nejlépe, skoro žádný penis nemá. Možná něco jako její malíček. Při těch slovech jsem se bezděky podívala na její ruce a viděla, že jsou velmi drobné s malými prstíky. Malíček byl malíčkem z nejmenších. Strnula jsem. Zprvu jsem vůbec nevěděla, co jí na to říct. Můj nebožtík byl vybaven jako každý normální chlap, ale o takovém malinkatém penisu jsem slyšela poprvé. I když jsem věřící, jsem normální ženská a věcem mezi muži a ženami rozumím. Miládčina slova mě zmátla. Nevěděla jsem, co ode mě čeká, a proč to říká právě mně. 

Nějak se mi ten její manžílek nezdá a kdoví, jak to je s tou jeho vírou. Holka je mladá a nezkušená, jen dvacet let, a možná proto ji balamutil, aby před svatbou nepoznala, že v kalhotách nic nemá. Miládka se mě ptala, jak má chlap v těch partiích vypadat, že si něco přečetla, ale raději by to probrala s někým zkušeným. Se starou babkou, dodala jsem si v duchu pro sebe. Co jsem jí na to měla říct, nikdy mě nic takového nepřišlo na mysl. Řekla jsem jí, že by bylo nejlepší, kdyby přišla ke mně na návštěvu, nemůžeme to takhle řešit cestou domů z kostela. Potřebovala jsem si dát nějaký čas na to, abych se sama zorientovala v problému, který Miládka jako novomanželka má.

Přišla včera odpoledne. Pořád smutná a celá pobledlá. Věřte, že jsem kvůli tomu jejímu problému nemohla ani spát. Myslím si, že ten její muž na ni ušil habaďůru. Jako se to tenkrát stalo té učitelce Kateřině. Ta byla tak krásná a vzala si chlapa jako horu. Tvořili spolu nádherný pár. Ale pořád bez dětí. Ona byla časem na nervy, skončila někde na psychiatrii, prý tam byla kvůli tomu, že se strašně trápila. Její chlap impotent. A místo aby ji na to upozornil před svatbou, taky s ní nespal a po svatbě už bylo pozdě. Ještě než si našel tu Kateřinu, líbil se mé kamarádce Stáně. Ona byla tenkrát vdaná, ale její muž byl zrovna na vojně. A Stáňa se s tím chlápkem seznámila a vzala ho k sobě domů. Prý byla rozpálená jak tály od plotny, jenže on nic. Ani ťuk. Zvadlé lilium. Co lilium, prý prstíček dítěte, takového ho prý měl. Jak ráda se Stáňa vrátila ke svému muži. A teď má něco podobného Miládka. Co jí mám na to říct? Že by si mohla koupit tu věcičku, my jsme tomu říkali robertek, ale chraň mě Bůh, nic takového jsme s mužem nepoužívali. Ale vím, že to existuje. Že by mohla tu věcičku používat a možná by se to zlepšilo. Když jsem jí to řekla, zírala na mě, ale pak se mě zeptala, jak to udělat, aby měli děti. Copak já se v takových věcech vyznám? Docela do mě vjel vztek, protože si myslím, že Miládka nalétla chlapovi, který jí zatajil dost důležitou věc. I když se o tom nikde v Bibli nepíše, ale po svatbě manželé spolu spí, jinak by se žádné děti z manželství ani nenarodily. S robertkem by těžko nějaké děti počala. Jedině si najít sokola, který by občas přiletěl. Řekla jsem jí to takhle natvrdo, ale podle zděšení v jejích očích jsem viděla, že něco takového neuznává. V Miládčině případě každá rada drahá. Snad to ještě nějaký čas zkoušet, tomu jejímu je už přes čtyřicet, no nevím, zda se to vůbec může ještě zlepšit. Ale raději jsem jí nic neřekla, abych ji ještě víc nevyděsila. 

K životu patří úplně všechno, neměli bychom se bránit ničemu, k čemu jsme byli stvořeni. Žít v manželství bez sexu, to dokáže jedině snad katolický kněz a stejně tomu moc nevěřím. Sexuálních skandálů už měli také dost.  Sex je kořením života a bez něj člověk vysychá, to jsem Miládce řekla. A také ať vyhledají nějakého odborníka přes tyhle věci, protože já žádné špatné zkušenosti s tímhle nemám. Nám to s nebožtíkem šlo vždycky. A kdyby se to nemělo zlepšit, pak by se měli od sebe odloučit, protože je Miládka mladá žena a nemůže přece prožít život v askezi. To by mohla dopadnout jako ta učitelka Kateřina. Žádné děti, a všem přijde taková poblázněná, taková na hlavu. Kdepak, zanedbaný sex dokáže s člověkem pořádně zatočit.

Nevím, jestli jsem Miládce pomohla, přišlo mi, že když odcházela, vypadala stejně smutně, jako když přišla. Budu se za ni modlit, a kdyby se stalo, že svého muže opustí, žádný hřích to není, protože on s ní nehrál poctivou hru. Aspoň si to myslím, tak jaképak štráchy s takovým chlapem...