Malí šišlounci

Dnes už si lidé spolu moc nepopovídají, hlavně to platí o moderních matkách a jejich dětech. Dnešní matka ujíždí na facebooku a jiných sociálních sítích a nemá na své dítě čas.

Motto "Čest připadne moudrým do dědictví, hlupáci si však odnesou hanbu." (Přísloví Šalamounova, První sbírka, Rady a napomenutí, 3.35)

Komunikace dnes? Možná je, ale musíte mít signál. To pak lidé komunikují ostošest. Se svým mobilem, případně tabletem. Jan Werich kdysi ve svých Italských prázdninách napsal "Manželé se v autokaru poznají podle toho, že na sebe nemluví." Já bych jeho slova rozšířila. Není-li signál, není o čem hovořit. Komunikace se zasekla, zboží došlo. Musíme čekat na signál a pak můžeme vše opět rozjet. Kdo co dal na facebook, co právě snědl, co uvařil, jaká byla stolice, komu se dá závidět. Člověk toho na facebooku namele, že se mu z toho až hlava točí. Výjimkou nejsou ani maminky, kterým uniká, že mají dítě. "Teď nemám čas, běž si hrát sám." Frekventovaná věta. Aby tak máma měla čas, když na facebooku řeší, s kým že to byl její bývalý. Jak to, že přesedlal na blondýny, když se o nich tak pohrdlivě vyjadřoval?

Dnešní malí předškoláci i školáci mají problémy s výslovností, se slovní zásobou. Jsou to malí šišlouni, kteří končí v péčí odborníků. Logopedů. Jestliže se dnes někdo rozhoduje, co studovat na vysoké škole, logopedie má budoucnost, protože malých šišlounů bude přibývat. Matky toto příliš neřeší, odpovědnost hází na učitelky mateřských škol, ale jejich možnosti jsou omezené. Mnohé problémy s výslovností plynou právě z toho, že si s dítětem doma nikdo nepovídá. A aby bylo od něj pokoj, buď se mu do roky vrazí tablet pro mrňousy nebo se mu pustí televize. Tím je veškerá komunikace splněna, to dnešním matkám stačí.

Jako dítě jsem mluvila velmi čistě, stejně tak můj bratr, protože si s námi naše maminka hodně povídala. Četla nám a nám se rozvíjela slovní zásoba. Když jsme šli do školy, neměli jsme problémy s tím, abychom se vyjádřili, vyslovovali jsme všechny hlásky správně. Tutéž metodiku jsem použila i při výchově syna. Hodně jsem na něj mluvila, četla jsem mu, prohlíželi jsme si knihy a vyprávěli jsme si u nich. Když byly synovi tři roky, vyslovoval všechny hlásky naprosto čistě, uměl vyslovit i ř. 

Když se dnes setkávám s malými dětmi, překvapuje mě, jak špatně mluví, jak se neumí vyjádřit. Jedním z hlavních důvodů je nedostatečná komunikace. A její počátek je v rodině, v matce, která však zapomíná na svou základní roli. S dítětem nemluví, pár prohozených slov nemůže nic nahradit. A tak bude přibývat malých šišlounků, kteří budou těžko hledat slova, když budou chtít něco  říci.