Kurvítka

Také máte pocit, že dnešní výrobky nic nevydrží? Obchody jsou nabité k prasknutí, aby prodaly zboží, z nichž každé může obsahovat kurvítko

Motto "Mnoho lidí rozhlašuje milosrdenství, ale muže spolehlivého kdo najde?" (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 20.6)

Nikdo mi nevymluví, že dnešní výrobky nemají dlouhou životnost. To dřív když jste si něco koupili, vydrželo to po celý váš život, nebo alespoň polovinu. Zatímco dnes. Něco koupíte, a aniž byste s věcí zacházeli neopatrně, rozbije se. Má v sobě tzv. kurvítko, které je tam záměrně. Výrobci toho vyrobí mraky a kampak by asi přišli, kdyby jejich výrobky vydržely déle než deset let. Kurvítko tak zajistí, že budou mít stále odbyt.

Zakoupila jsem si vysavač Electrolux, snad jsem byla inspirovaná povídkami Oty Pavla. Věřila jsem v kvalitu, ale musím konstatovat, že zatímco jsou Pavlovy povídky skutečným klenotem, vysavač Electrolux není žádná hitparáda. Odešla mi hadice, a i když jsem ke svým věcem ohleduplná, byla mi má ohleduplnost k ničemu. Musím koupit novou, protože je má hadice jednou z kurvítek, na něž prodejci sází.

Když jsem se vdala, s manželem nám na vysavač nezbyly peníze. A neměli jsme ani peníze na automatickou pračku. Musela jsem se proto obejít bez vysavače a vzít za vděk smetákem, stejně tak jsem musela oželet automatickou pračku a musela se spokojit s obyčejnou, která mi práci příliš neusnadnila. Trvalo to nějaký rok, než jsme si mohli koupit nový vysavač. Příbuzní se nad námi slitovali a darovali nám starý, který ještě sloužil. Já v zápalu radosti, že mohu odložit smeták, jsem hadici vsunula do jiného otvoru ve vysavači, a když jsem začala vysávat, vířila jsem jen prach. Pěkně jsem se naštvala a vrátila se opět ke koštěti. Manžel mě pak musel náležitě instruovat, když viděl, jak jsem netechnická.

V mém životě se nic neodvíjí bez obtíží. Musela jsem ležet s rizikovým těhotenstvím dlouhé čtyři měsíce v nemocnici, můj stav byl velmi vážný. Byl i vážný pro našeho nenarozeného syna, a když jsem se to dozvěděla, hrozně jsem brečela a přála si, aby za mnou manžel do nemocnice přišel. Tenkrát se ani na pokoj nesmělo, ale lékaři učinili výjimku. Manžel přišel a já mu se slzami v očích sdělila, jak na tom jsem. On to vzal bez známek jakéhokoli rozrušení. Pak vytáhl z kapsy něco, co mě rozesmálo. Koupil nový vysavač a přinesl mi jeho návod. A mně to přišlo tak legrační, že jsem zapomněla na vážnost svého stavu a radovala se, že už budu moci vysávat úplně novým vysavačem. Etou. 

Eta v sobě žádné kurvítko neměla, fungovala na sto procent. Ale zato můj choť. Když jsem si jej brala, netušila jsem, že si beru muže s kurvítkem, a to se projevilo, když jsem se vrátila z nemocnice zdravá i se zdravým synem. V manželovi se něco pokazilo, ztratil svou životnost a z mého života odešel. Odešel za ženou, jež v sobě má podobné kurvítko jako on. A já zůstala se synem a s vysavačem, jenž dokázal vysát všechen prach i všechny mé smutky, které ve mně po rozvodu zůstaly. 

Eta se nikdy nerozbila, časem jsem ji dala svým rodičům, kterým prokázala velkou službu. Zní to jako v pohádce se šťastným či smutným koncem? Jako v životě. Člověk někdy prožívá pohádku, aby tato byla posléze vystřídána elegií. Všechno má v životě svůj čas, čas objímat i čas prázdného náručí, čas milovat i čas nemít rád, čas se smát i čas plakat, čas příchodu na svět i čas umírání, čas rozchodů i čas nových setkání....