Když socky soutěží

Po dlouhé době jsem zhlédla poslední díl soutěže ve vaření. Opět jsem se mohla přesvědčit o tom, že v soutěži nevyhrává ten, kdo vařit umí

Motto "Proradný člověk vyvolává sváry a klevetník rozlučuje důvěrné přátele." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 18.28)

Pěkná sešlost řeknu vám, když jsem viděla páteční díl soutěže ve vaření. Skvadra soutěžících byla vskutku pozoruhodná. Dva muži, z nichž se jeden jevil jako recesista, a tři ženy, z nichž dvě můžeme označit za novodobé socky. Už jejich samotná vizáž. Jedna s olysalým temenem, přesto s dlouhými mastnými vlasy odbarvenými na černo. A k tomu vyholené obočí dokreslené tužkou do tvaru hokejky s odpudivým tetováním na paži. Působila dojmem šmudly, neumím si představit, že bych cokoli pojedla v domácnosti někoho, kdo působí nečistě. Druhá žena byla oproti ní blondýna s odrostlými vlasy tmavšího tónu, opět zmaštěnými, s velkou nadváhou. Měla na sobě cosi růžového, co jí obepínalo pneumatiky na těle. Poprsí růžového outfitu zdobily třpytivé flitry. I ona působila dojmem, že může být s hygienou na štíru. Ale poslední z žen se jevila velmi dobře. Dokázala uvařit jídla, po nichž mohli všichni jen olizovat všechny prsty, dělaly se jim, jak říkáme, boule za ušima. Zaměřila se na českou kuchyni a bylo očividné, že si umí se vším poradit. Na stůl se podávaly samé dobroty, což všichni uznávali.

Člověk by očekával, že ten, kdo uvaří nejlépe, bude i vítězem. Jenže to by nesměly být ve hře socky, které uvařily hůř než poslední soutěžící. Navíc soutěžící s obarveným vlasem na černo v den, kdy vařila ona, své spolusoutěžící v podstatě vydírala. Během stolování jim řekla, že šla do soutěže, aby měla peníze pro nemocného syna. Myslím si, že večeře tímto sdělením všem zhořkla. Něco takového by si jeden měl nechat pro sebe a řešit toto na jiných místech, než jakým je soutěž ve vaření. Druhá soutěžící v růžovém s mastným vlasem též to rovněž rozčísla. Když ona vařila, svěřila se při večeři, že nejedla tři dny, protože neměla peníze na jídlo. Čili další způsob emocionálního vydírání. A právě tyto dvě ženy rozhodly o vítězi soutěže v tomto týdnu.

Zatímco muži hodnotili objektivně, protože jídlo podávané v pátek bylo jednoznačně nejlepší, druhé dvě ženy se obě zachovaly sprostě. Žena s černým přelivem ohodnotila soutěžící pouhými dvěma body, blond žena v růžovém hodnotila pouze body čtyřmi. Tím zabránily, aby se skutečným vítězem stal někdo, kdo vařit umí a kdo se chová i jako bezvadná hostitelka.

Soutěž tedy vyhrála žena s mastným vlasem, což jeden z mužů zkritizoval a nebral si žádné servítky. Ale koho by to nenaštvalo? Buď se hraje o to, kdo umí uvařit nejlíp a své jídlo umět i prezentovat, nebo jde jen o trapnou frašku. Frašku, při níž taktizují takoví, kteří ani moc uvařit neumí, ale kteří si přišli před národem postěžovat na svůj život. Něco takového je velmi trapné, dá se říci až nedůstojné, a kdo se stylizuje do role utištěného, spíše každého odradí. 

To, jak si v životě vedeme, je jen naší věcí. Každý z nás má svůj život ve svých rukou, nicméně někdo je schopen vinit kohokoli, hlavně stát, že se jim nedaří tak, jak by si představoval. Obdivuji ty, kteří jdou do soutěže o vaření, protože nikdy neví, kdo budou jejich protihráči a jak se zachovají...