Když rajdy rajdí

Každý den projíždím místy, na nichž celoročně postávají kněžky lásky. Ať prší, ať je venku hic, ony stojí na svém místě

Motto "Kdo může říci: "Zachoval jsem ryzí srdce, jsem čistý, bez hříchu?" (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 20.9)

Tomu říkám, panečku, vzorná docházka do práce. Ať padají trakaře, ať je abnormální hic, za každého počasí můžete v našem městě vidět ženy, vykonávají nejstarší řemeslo na světě. Člověk by řekl, kdo má chuť využít služeb, jež se prodávají přímo v terénu. Ale zřejmě to funguje. Kolikrát si říkám, že až mě to ve školství naštve, stoupnu si k těmto veselým ženštinám a zkusím, zda bych byla v kurzu i já. 

Projíždíte-li kolem nich autem, vidíte, že nabídka je pestrá. Blondýna nebo černá, stará nebo mladá, v mini nebo kalhotách, tyto pracovnice se zaměřením na zvláštní servis postávají osamoceně, nebo ve dvojicích. Aby jim čas lépe utekl, navíc se každá může od té druhé poučit, jak to dělat, aby to netrvalo dlouho a mně v peněžence přistál příslušný obnos.

Je odpoledne, venku mrholí a já jedu utahaná z práce. Školní dítka z vás dokáží vysát energii, i když se tomu zoufale bráním. Už se těším, abych byla doma. Zula se z nepohodlných bot, uvařila si kafe, dala nohy na stůl a jen tak zírala. O ničem nepřemýšlet, jen tak sedět a být šťastná, že jsem to i dnes přežila. Jenže přede mnou se začíná vytvářet kolona aut. Že by havárie? Nebo začali na zimu opravovat silnici? Nemám ráda prostoje a jsem otrávená. A nejsem to jenom já. Jsme v České republice, kde na sebe řidiči troubí, případně zvedají prostředníček. Žádný prostředníček nevidím, ale vidím něco úplně jiného.

Kolonu stojících aut má na vině řidič pick-upu. Tatík od rodiny, tipovala bych jej na věk přes padesát a on se tam domlouvá s jednou z kněžek lásky. Poprvé vidím, jak to funguje v praxi za bílého dne. Auto zpomalí, zastaví, řidič stáhne okénko a dá se do vyjednávání, kolik by stála chvilka naplněné touhy. A že je plná čára a auta jej nemohou předjet, jej nevyvádí z konceptu, protože si potřebuje prožít trochu toho sexu.

Naštěstí vyjednávání netrvá dlouho. Blondýnka, jejíž obličej nese stopy toho, že už by svou vizáží mohla sekundovat někde v muzeu, nasedá do auta a pick-up se chvála bohu rozjíždí. Kolona se hne a řidiči se radují. Že mohou dojet do cíle, tatík z pick-upu také. Že dosáhne cíle, v němž se sklízejí medaile za vrchol. Nejedná se o žádný vrchol hory, tatík se jen objeví na vrcholu svých nahromaděných tužeb, které tak mohou odeznít..

Mae Westová kdysi prohlásila, že neexistují hodné holky, co se dostaly na scestí, jenom zlobivé holky, které přitom náhodou nachytali. Jako třeba já, když jsem viděla jednu ze zlobivých holek, které krom mě i jiní řidiči náhodou nachytali, jak se dává na scestí, aby si zajistila obživu. I tohle je život. Když se žena dostane do situace, kdy se jediným pracovním nástrojem stává její tělo.. 

Neodsuzuji tyhle holky, které se dostaly na scestí. Svým způsobem je obdivuji, když tam stojí každý den, každý večer, každou noc a čekají na muže, kteří takto hledají sex. A že za tím není láska? Kdo ji dnes potřebuje, dnes se city nenosí, o všem jen rozhodují peníze a tyhle zlobivé holky to vědí až moc dobře.