Když muž hledá ženu

Motto "Tvou stráží stane se důvtip, rozumnost tě bude chránit". (Přísloví Šalomounova, První sbírka, Paterý užitek moudrosti, 2.10)

Lidské vztahy jsou nevyzpytatelné, nikdy si nemůžeme být jisti, zda naše partnerství vydrží krize, které život přináší.

V dnešní době najdeme spoustu lidí, kteří žijí osaměle. Přitom toto není jejich priorita, ani volba. Většina z nich si kdysi přála žít v pevném svazku. Ale jak najít partnerku či partnera, kteří budou vyhovovat našim představám? To věru není nic lehkého.

Protože je dnešní život protknut internetem, mnozí lidé sahají právě k němu, plni očekávání, že právě internet vyřeší prázdné místo, které pociťují, když jdou spát. Dnešní vztahy jsou překotné, vše se vyvíjí příliš rychle, aniž by se mohli dva lidé poznat. Není co závidět lidem, kteří se pokoušejí najít někoho, s nímž budou souznívat. Je to vcelku velmi těžký úkol.

V nabídce těch, kteří jsou nezadaní, nelze počítat s něčím úchvatným. Čím vyšší věk, tím vyšší pravděpodobnost, že vše bude jedna velká prohra. Osamělí lidé si vytvářejí své profily, aby našli někoho, s kým by jim mohlo být dobře. Někdy jejich profily vůbec neodpovídají skutečnosti.

Asi největším úskalím čelí vysokoškolsky vzdělaní lidé. Jejich očekávání bývají vyšší, přitom mnohdy nemají co nabídnout. Nemusí se jednat o materiální zajištění, ale o osobnost jedince. Stačí uvést příklad muže, jenž je rozvedený a hledá ženu. Je to vysokoškolák, který dosáhl celkem přijatelného společenského postavení. Ve věku téměř seniorském na svém profilu uvádí, že by se nebránil novému potomku. Už tato informace se zdá být zavádějící. Lidé ve věku 60+ by neměli myslet na to, že ještě zplodí potomka, protože by to bylo z jejich strany veskrze nezodpovědné. Jen řekněte, které z dětí je nadšené, když je jeho rodič přestárlý, troufám si, že žádné z dětí se z něčeho takového neraduje. Muselo by se jedině jednat o rodiče, který je známou celebritou a finančně dokáže své dítě zajistit. Jinak nic. Rodiče mají být mladí, ve věku maximálně do třiceti let, aby zvládli výchovu potomka.

I osamělé ženy mají svá očekávání. I zde platí, že je-li žena vysokoškolačka, má s hledáním partnera větší problémy než ta, která má jen základní, případně středoškolské vzdělání. Očekává vysokoškoláka, jenž jí má být zárukou, že si budou rozumět. Ale nemusí tomu být vždy pokaždé.

Když VŠ vzdělaný muž hledá ženu a přitom žije jako bezdomovec, je skutku na pováženou. Snad každý, jenž se blíží důchodovému věku, by měl mít své tzv. jisté. Ale realita se může ukázat naprosto odlišně. Muž, jenž nechce být sám, nemá však ženě co nabídnout, protože se v podstatě jen potlouká po ubytovnách. Která z žen o tohoto muže může stát? I když je vzdělaný a s tituly, žije bohužel jako bezdomovec. Raději se zřekl svého bydlení, protože chce využívat možností, které plynou z EU, která umí být štědrá. Dokáže nabídnout VŠ pedagogům pobyty v zahraničí, aniž by tito museli za toto cokoli platit. Být půl roku v cizině, může být pro zejména lakotné jedince výzva. Půl roku v zahraničí, pak půl roku někde v české noclehárně, kde nemá dotyčný ani možnost si své svršky vyprat. Proto chodí oblečen ošuntěle, jeho oděv je snad ještě horší než ten, který je možno zakoupit v obchodech s obnošeným oblečením, v second handech. To je prvotní, čeho si snad každá žena všimne. Jak muž vypadá a jak žije. Muž s mastnými šedáky, s hnijícím chrupem a špinavým oblečením nemůže okouzlit snad žádnou ženu, i když je vysokoškolsky vzdělaný.

Každý psycholog vám řekne, že jako potencionální partner či partnerka nesmí být někdo, kdo má problémy s alkoholem, kdo je žárlivý, nebo kdo z peněz učinil svého pána. Lakota je velký hřích, jemuž může propadnout každý bez ohledu na dosažené vzdělání. Někdo se prezentuje jako vysokoškolský pedagog, přitom žije jako bezdomovec. Stejně jako lidé bez domova může tento muž chlemtat laciné krabicové víno, chodit nuzně oděn, nejíst téměř nic a nemít veskrze nic, přitom je na rozdíl od lidí bez domova movitý. Když se do stavu bezdomovectví dostanou lidé, kteří se ocitli v dluhové pasti, byli finančně negramotní, dá se toto pochopit i omluvit. Dospěje-li do takového stádia muž s VŠ tituly, je to na pováženou. S tímto mužem není radno navázat bližší vztah, protože za svůj život nepochopil to základní. Že každý jedinec by měl mít svůj azyl, neměla by to být bezejmenná ubytovna, ale domov, kam se nemusí stydět kohokoli pozvat. Domov je pro každého z nás obrazem toho, jak žije. Noclehárna to bohužel není.

Muž s VŠ vzděláním a hledající ženu, přitom žijící kdesi na ubytovně, by měl zpytovat své svědomí. Zda má opravdu co nabídnout, když v podstatě žije jako bezdomovec. Bezdomovectví lze tolerovat u lidí, kteří se ocitli v krajní nouzi, v dluhové pasti, ale muž, honosící se VŠ s vědeckým titulem je jaksi mimo rámec. S takovým není radno být nablízku.

Lepší řezník či zedník, ti znají praktickou stránku života, než muž, ohánějící se profesorským titulem, ale žijící jako bezdomovec. Mnohdy muži se základním vzděláním mohou být ženě lepšími partnery než ti, kterým lakota á alkohol zatemněly mysl...