Jak mě zklamal jeden Ukrajinec

Mám za sebou velmi perný týden, pokud jde o zážitky. Opravdu se nenudím. Ten, kdo čte můj blog, ví, že stojím na straně Ukrajinců, i když se může stát, že vás některý z nich zklame. Může vás zklamat i Čech, všechno je život...

Dokážu si v životě poradit s mnoha věcmi, jsem ráda, že jsem po celý svůj profesní život nezávislá. Nikdo mě nikdy neživil, svou životní úroveň si zajišťuji sama svou pracovitostí. Nicméně pokud jde o mužské práce, tam potřebuji podat pomocnou ruku, a abych se na nikom nestala závislá, vždy se s dotyčným mužem – opravářem vyrovnám.

Potřebovala jsem v bytě něco změnit, proto jsem kontaktovala jednu známou Ukrajinku, zda by mně mohl její muž pomoci. Bylo to minulou neděli. Jejímu muži může být něco přes čtyřicet, vypadá velmi dobře a pobývá u nás v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Má vycházky. A v době svých vycházek si zřejmě přivydělává, dřív jsme takové lidi nazývali meloucháři. I přijel ke mně. Na hlavě měl nasazenou černou kšiltovku, na očích tmavé brýle. Do obličeje mu tudíž nebylo moc vidět.

Uvedla jsem jej do obývacího pokoje, nabídla mu pití, on však vyrazil do mé kuchyně, kde si pustil vodu a ve dřezu si umýval obličej, zároveň hltal vodu. Brýle si ale nesundal. Když absolvoval tuto pro mě nezvyklou činnost, vrátil se do obýváku, usedl do křesla a poslouchal, co potřebuji. Řekl, že pro mě nemůže nic udělat. Dobře tedy. Myslela jsem, že odejde. On však vytáhl z kapsy jakýsi kámen, vypadal jako úlomek ze skály a řekl mi, že tento kámen ochrání můj život i život mé rodiny. Nevěřila jsem svým uším. Nic jsem na to neříkala a čekala, co se bude dít dál. Zeptal se mě, nakolik si cením svého života a života své rodiny, že v tom spočívá cena onoho kamene. Došlo mi, že mám co do činění s manipulátorem. Řekla jsem mu, že hodnota života je nevyčíslitelná. Dávala jsem mu najevo, že tím jeho návštěva u mě končí. Ale k odchodu se neměl, pokračoval v novém citovém vydírání. Řekl mi, že cestou ke mně jej zastavila policie a on dostal pokutu ve výši 2.500 Kč za přestupek, který spáchal. Cítila jsem z něj, že očekává, že pokutu zaplatím já, ukazoval mi stvrzenku od policie, byla to špatná kopie, částku jsem přečetla, ale kdy se to stalo, bylo nečitelné.

Musela jsem zachovat klid a slušně mu sdělit, že žádný kámen od něj nekoupím, žádnou pokutu za něj nezaplatím, protože to byla jeho chyba. Ať si kámen vezme a ihned odejde. On něco reptal, ale odešel.

Fuj, to byla situace. Další nepříjemná, co mi můj Osud připravil. Zda obstojím s manipulátorem a citovým vyděračem. Je mi velmi líto, že tento muž je prvním Ukrajincem, jenž mě zklamal. Je v produktivním věku, říkám si, jakou nemocí trpí, když je v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Umí v tom chodit a náš systém mu vyhovuje. Určitě lepší než válčit proti Rusům. Nemám nic proti lidem z Ukrajiny, jen nepřijímám fakt, že někdo z nich může parazitovat na naší velkorysosti...

Tak to byl můj týden od neděle do neděle. Hodně se toho v mém životě odehrálo, musela jsem zvládnout velké zklamání z lidí, kterým jsem věřila, musela jsem si poradit s manipulátorem a citovým vyděračem. Jestli někdo zažívá nudu, měl by se spojit se mnou, zážitky v mém životě by jej bezesporu nenudily.

Zítra je pondělí, ještě státní svátek, budu věřit, že mě nic nepříjemného v následujícím týdnu nepotká...