Jak mě okradla má příbuzná

Život píše příběhy, ve svém případě bych řekla, že mi jich píše víc než dost. Mnohdy doplácím na svou důvěřivost, nikdy bych nevěřila, že mě může podvést má příbuzná. A okrást.

Měla jsem auto, bylo jedenáct let staré, ale i když ve velmi dobrém technickém stavu, řekla jsem si, že je raději prodám. Měla jsem obavy z toho, že by přišel čas poruch a já bych musela jen platit.

Žiji sama, bude mi letos 70, měla jsem obavy auto nabídnout v autobazaru. A protože mám příbuznou, která žije s partnerem, jenž umí chodit v dnešním světě a má i jakousi spoluúčast v jednom malém autobazárku, poprosila jsem ji, zda by mi pomohli. A její přítel mi pomoc přislíbil.

Vše se odehrávalo jen v online světě. Emailem jsem dostala k podpisu zprostředkovatelskou smlouvu, v níž bylo mé auto oceněno na 119 tisíc a já měla dostat 106.900 Kč. Smlouvu jsem podepsala a naskenovanou odeslala příteli mé příbuzné. Pak mi poslal plnou moc, abych ji nechala ověřit. Jenže ouha. Na plné moci bylo jen mé jméno a mé rodné číslo, chybělo tam, koho svým podpisem zmocňuji. Odpověď zněla, že si to tam oni pak doplní. V té chvíli jsem cítiila, že jsem spadla do léčky. Kdybych si byla odvezla auto z autobazaru, byla bych zaplatila smluvní pokutu. Ač plná intuice, že je něco špatně, jsem nakonec plnou moc, v níž jsem nevyplnila, koho zmocňuji, podepsala a předala příbuzné. V tomto případě nešlo poslat naskenované.

Auto se prodalo 17. června, přišla mi kupní smlouva, podle níž jsem měla dostat 106.900 Kč. Na peníze jsem si ale musela počkat. Přišly až 30. 6., nebyly odeslány z účtu autobazaru, poslala mi je moje příbuzná ze svého účtu a poslala mi 91.000 Kč. Přiznávám, že jsem byla v šoku a že mi došlo, že mě má intuice nezklamala. Na vině jsem já, neměla jsem důvěřovat své příbuzné a jejímu příteli a předně jsem neměla podepisovat prázdnou plnou moc, kterou si někdo doplnil ku svému prospěchu.

Podvody se dějí, smutné je, když vás podvede váš příbuzný. A že se někdo nestydí okrást seniorku, je více než trestuhodné...