Ideální manželství?

Některá manželství vypadají navenek přímo ideálně. Milující muž, žena vzorná hospodyňka, nadané dítě. 

Motto "Zlatý kroužek na rypáku vepře je žena krásná, ale svéhlavá a rozmarná." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 11.22)

Zdání klame. Nikdy bychom neměli podléhat dojmu, když si říkáme, že někdo žije v ideálním svazku. Neboť může jít jen o klam.  Manželství se jeví jako ideální navenek, ale nahlédneme-li pod pokličku, zjistíme, že se o žádnou idylku nejedná.

Krajský soudce a středoškolská učitelka. Kdo jiný by měl mít ideální manželství než právě oni dva. Soudce je opatrný, obezřetný, vždyť téměř dennodenně řeší případy rozvrácených manželství, hádek, nezaopatřených dětí. A učitelka? Ona přece vychovává, měla by být vzornou matkou. Ale dlužno opětovně podotknout, že dojem je jen zdánlivý a pod pokličkou toho nepěkného bublá hodně. 

Narodí-li se dítě do rodiny soudce a učitelky, jeden by řekl, že se mu dostane náležité výchovy a péče. Toť teorie. Praxe může být úplně jiná. Laura se narodila právě takovým rodičům. Neplánovaně. Matka si vytyčila kariéru vysokoškolského pedagoga, ale narození dcery její plány zkomplikovalo. Zatímco otec jásal a byl štěstím bez sebe, že se mu narodila krásná dcera, matka skřípala zuby, protože si dítě nepřála. Muže ano, být zajištěná rovněž patřilo k jejím požadavkům, proč vstupovala do manželství se soudcem. Ale jinak nic. Dokázala rozmazlovat především sebe, zřídkakdy manžela, dceru vůbec. Pro ni měla přichystané nadávky, ústrky, ponižování. Krom toho odmítala vše tělesné, kam samozřejmě patří i sex. 

Který muž dokáže žít bez sexu? Těžko říci, kolik je takových. Bude jich zřejmě dost. A toto potkalo i našeho krajského soudce, jenž žil se svou ženou ve svazku, který spíše připomínal bratra a sestru. Zatímco on velmi temperamentní, ona chladná, až vyschlá. Ale vzhledem k manželství nechtěl na tom nic měnit. Jenže jak vyřešit přetlak v partiích, které činí muže mužem. Dlaň vše neřeší a milý soudce se rozhodl, že si bude platit sexuální služby. Velmi diskrétní, aby nic nevyšlo najevo.

Snad by se takhle dalo žít až do smrti. Soudce přestal být podrážděný, občas se vracel domů později, na ženu již s žádnými sexuálními tužbami nenaléhal. Navenek idylické manželství. Jak dlouho by vše trvalo, kdyby nedošlo na pověstné ucho od džbánu. I když si člověk myslí, že se na jeho skryté aktivity nepřijde, velmi často se mýlí. Vždy to osud nějak zamíchá a pravda vyjde na povrch. A vyšlo tomu tak i v případě opatrného soudce. Co čert nechtěl, jedna ze společnic, jež poskytují hezké chvíle, byla rovněž tou, jež jeho rodinu znala. A tak trochu jim i záviděla. Jak jim vše klape, manželství bez poskvrnky. Ženy jsou úkladné bytosti, dokáží spustit velké války, umí manipulovat. A jedna právě taková nabořila idylickou vizáž soudcova manželství, když poslala dopis s údaji o sexuálních praktikách milého soudce přímo jeho ženě.

Nikdo neví, jak vše dopadne, když se odkryla poklička, pod níž to vše bublalo. Nikdo neví, zda zdánlivá idylka soudcova manželství vydrží. O partnerských či manželských svazcích by se dalo tvrdit, že mohou vydržet jen za cenu neustálých ústupků jednoho z partnerů. Snad to i potvrzuje navenek idylické soudcovo manželství. On ve vztahu ustupoval neustále, poslouchal jako dobře cvičený pes. Je otázkou, zda tomu bude i nadále, protože vztah utrpěl vážnou trhlinu.