Hvězda, jež nikdy nezapadne

Motto "Co se děje, bylo odedávna, a co bude, i to bylo, a Bůh vyhledá, co zašlo." (Kazatel 2 - 3, Dílo lidské a dílo Boží, 3.15)

Dnes máme v kalendáři 8. březen, nechci psát o svátku žen, ale chci psát o Tomáši Holém, jenž zemřel tragicky právě 8. března 1990, bylo mu pouhých 21 let a měl za devět dní oslavit své dvacáté druhé narozeniny. Jenže osud tomu chtěl jinak. Aby Tomáš zemřel mlád, ale aby nebyl nikdy zapomenut. Aby tu zanechal po sobě hvězdu, jež bude stále zářit, i přes bolest nejbližších. Není snad nic horšího pro rodiče, když musí pohřbít své dítě, vše je o to horší, jde-li jen o dítě jediné.

Poprvé jsme jej mohli zahlédnout v komedii Oldřicha Lipského "Marečku, podejte mi pero!" z roku 1976, v níž si zahrál malého školáka, který podává křídu roztržitému učiteli, jehož hrál František Lipský. I tak malou rolí dokázal okouzlit. A režisér Oldřich Lipský na malého Tomáše pamatoval i v dalším filmu "Ať žijí duchové!". A od té chvíle se pro malého herce s nabídkami nových rolí doslova roztrhl pytel.

Všem je dobře znám z filmů Marie Poledňákové "Jak vytrhnout velrybě stoličku", a "Jak dostat tatínka do polepšovny". Oba filmy měly velkou sledovanost a dokonce se objevily v 38 zemích světa. Film "Jak dostat tatínka do polepšovny" vyvolal velký ohlas na mezinárodním filmovém festivalu v Monte Carlu. Tomáš Holý byl vyhlášen nejlepším dětským filmovým hercem od dob Shirley Templové a na počest Marie Poledňákové byla uspořádána slavnostní večeře. Film byl oceněn cenou Zlatou nymfa a cenou Cine del Duca. 

Tomáš Holý si rovněž zahrál ve filmu Karla Kachyni "Setkání v červenci", jenž získal dvě ceny na MFF v Panamě. Jedna z toho byla pro Tomáše za nejlepší dětský herecký výkon. Ve výčtu filmů, v nichž si tento malý velký hrdina zahrál, by se dalo pokračovat. Na pytlácké stezce, Pod Jezevčí skalou...,rolí bylo opravdu hodně.

I když byl jako herec úspěšný, svou hereckou kariéru ukončil ve svých 13 letech, kdy prohlásil "Představa, že jednou budu neúspěšným hercem, je nesnesitelná." Po maturitě se rozhodl pro studium práv, která však nedokončil, neboť zemřel předčasně. Zemřel v rozpuku, na začátku všeho, co před ním stálo.

Jeho smrt zasáhla všechny. Zemřel, není tu již mezi námi, nicméně po sobě zanechal velké bohatství, jež nikdy nezmizí. Malý kluk s odstálýma ušima, jenž měl v sobě tolik citu, dokázal improvizovat a vnášet do natáčení své prvky, svou osobitost, jež byla jedinečná a velmi strhující.

Za to vše patří obdiv nejen Tomášovi ale i jeho rodičům...