Do you speak English?

Už uplyne 36 let od chvíle, kdy se u nás změnila politická situace, což mělo samozřejmě velký dopad i na naše školství. Ruština přestala být povinným jazykem, na její místo nastoupila angličtina.

Angličtina je má velká láska, je to můj život, jí se profesně věnuji po celou svou kariéru. V předlistopadové době jsem se anglicky začala učit v sedmé třídě, měli jsme i němčinu a samozřejmě ruštinu. V angličtině jsme na ZŠ používali učebnice pro jazykové školy (jejich obdobu najdeme i dnes), skončili jsme u čtvrtého dílu, což se samozřejmě promítlo v mém navazujícím studiu na SŠ. Anglicky jsem mluvila naprosto plynně, ovládala jsem nejtěžší gramatiku, měla jsem velmi bohatou slovní zásobu. A proč? Protože jsme měli plně kvalifikovanou učitelku angličtiny, byla zásadová a přísná, totéž platilo i o němčině a ruštině. A to bylo prosím v období, kdy jsme byli okupováni Sovětským svazem. Cenzura všude, kam jen oko dohlédlo, nicméně se dalo velmi obstojně naučit cizí jazyk.

Dnes žijeme v demokracii, někdy bych řekla, že přílišná demokracie není zrovna to, co naše školství potřebuje, nedostatek zásadovosti a disciplíny se může negativně podepisovat na úrovni znalostí našich žáků. Učím na SŠ a zároveň jedné soukromé jazykové škole, do níž přicházejí zejména dospělí, studenti SŠ nebo absolventi SŠ, kteří pokračují v ročním pomaturitním kurzu angličtiny. Příliš často se nesetkáváme se žáky ZŠ. Ale nějak se tento trend začíná měnit. Do JŠ začínají volat rodiče žáků ZŠ a hledají vhodný kurz pro své dítě, protože nejsou spokojeni s úrovní výuky angličtiny na škole.

A tak se mi do rukou dostala nejprve žákyně 7. třídy, byla zařazena do kurzu úrovně A2 (začátečníci začínají úrovní A0 nebo A1). Dívka se učí anglicky sedm let a v mé hodině se tzv. nechytala. Nerozuměla mým pokynům, otázkám, nerozuměla cvičením...Proto ji bylo nutno přeřadit do kurzu začátečníků. Po této dívce jsem dostala dívku ze šesté třídy, anglicky se učí od 1. třídy. Rodiče si pro ni přejí individuální výuku, přičemž tyto hodiny nejsou nejlevnější. Dívka si přinesla svou učebnici, v podstatě to byl jen pracovní sešit, který se používá jen pro domácí úkoly. Jinou učebnici nemají, ale měli by mít Student´s Book. Všichni víme, že škola začíná 1. září, teď jsme za polovinou října a dívka ve škole probírá 0. lekci, 1. lekci ještě vůbec nezačali. A co tam probírají? Abecedu, číslovky, barvy...dívka neumí ani vyčasovat sloveso být v přítomném čase, to budou probírat až později. Když je v šesté třídě? Přiznávám, že jsem z toho byla konsternovaná. Takhle má vypadat výuka angličtiny na druhém stupni ZŠ? A co dělali na prvním stupni? Malí předškoláci se v MŠ učí počítat, barvy, zvířátka, já sama učila anglicky malé děti, když byly mému synovi čtyři roky. Měla jsem kurz, kam jsem si jej zařadila, děti uměly počítat do deseti, znaly barvy, zvířátka, některá zaměstnání, zvládaly jednoduchou komunikaci...

V čem vidím zakopaného psa? Myslím si, že stále na některých ZŠ i SŠ angličtinu vyučují nekvalifikovaní učitelé. Jestliže jazyk nevystudovali na VŠ, měli by mít alespoň mezinárodní certifikát úrovně C1. Řekla bych, že personální obsazení školy řeší někteří ředitelé metodou, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Někdy si nekvalifikovaná učitelka zvolí pro své žáky učebnici, kterou je ona sama schopna zvládnout. Proto se nelze divit, že dívka ze šesté třídy má jen pracovní sešit, řekla bych úrovně A0, učí se čísla, barvy, abecedu, což zřejmě odpovídá znalostem jejich učitelky.

Abych svůj dnešní blog shrnula. Úroveň českého školství se propadá stále víc, přičemž učitelé chtějí mít stále víc a víc peněz. Ale proč by měl vyšší plat někdo, kdo ve svém vyučovaném předmětu napáchá nezměrné škody? Na to ať si odpoví lidé, kteří za rezort školství odpovídají.