Dnešní studenti a filmy

Je zajímavé, že to, co se mi líbilo, když jsem byla v pubertě, se dnešním mladým nelíbí. Mám na mysli filmy jako Někdo to rád horké či Psycho

Motto "V den dobrý užívej dobra a v den zlý si uvědom, že ten i onen učinil Bůh proto, aby se člověk nedozvěděl, co bude po něm." (Kazatel 5 - 6, Zamyšlení nad životem, 7.14)

Učím pár hodin na konzervatoři, což je práce velmi pěkná. Je to dané tím, že se tu setkávám s vybranými studenty, kteří mají svůj cíl v životě. Jsou nadaní, pohybují se ve světě umění, což nikdy není nuda. Sice se jako studenti angličtiny nepřetrhnou, ale přesto. Vědí, že bez znalostí cizího jazyka by těžko skládali maturitní zkoušku, mohli složit absolventskou zkoušku či pracovat v zahraničí, a tak se alespoň trochu snaží.

V jedné lekci jsme probírali Alfreda Hitchcocka, pan režisér, jehož mám v oblibě. Jako náctiletá jsem viděla jeho Psycho. Film do patnácti let nepřístupný, přesto jsem se tam s kamarádkou propasírovala, protože jsme vypadaly starší než na čtrnáct. Tenkrát se mi film jako čtrnáctileté velmi líbil. A zůstala jsem u tohoto pocitu.

Abych oživila výuku, svým studentům jsem film pustila. Čekala jsem, že jej budou přijímat stejně jako já, když jsem byla přibližně v jejich věku. Ale nic takového se nekonalo. Viděla jsem, že je film nudí, trochu zbystřili, když věděli, že tam dojde k pověstné scéně ve sprše, v níž je mladá žena zavražděna. Přemluvili mě, abych film přetočila, chtěli vidět jen samotný akt vraždy. A když jej zhlédli, jen konstatovali, že to vůbec nic nebylo. Očekávali více krve, více naturalistických záběrů, víc násilností a hrůzy. Film je neoslovil.

Stejně tak je neoslovil film Někdo to rád horké. Klasika, která patří ke skvostům filmového umění. Tento film v nich nezanechal žádný zážitek. Opět se při něm spíše nudili. Jak si vše vysvětlit. Jedním z důvodů vidím, že se k nám dostalo a stále dostává filmů, jež nepředstavují žádné umění. Jedná se jen o brak, v němž se odehrávají střílečky, teče krev, objevují se nejrozličnější zrůdy, násilí, děs. Vše proložené velmi vulgárním jazykem.  Něco takového se dnešním mladým velmi líbí. A uniká jim, že takové filmy jim nic nepředají. Možná prázdnotu, možná touhu na plátně vidět ještě větší nanicovatosti. Řekla bych, že se mladí lidé snaží přebít pocit prázdnoty sledováním něčeho, co má s uměním málo společného. Mladí si nechtějí odnést umělecký zážitek, chtějí zažít pocit, že měli možnost zhlédnout buď něco hrůzostrašného, nějaký masakr, nebo komedii, založenou na vulgaritách.  

Vkus diváka se opravdu velmi změnil. Za socialismu převládaly tendenční filmy, jež korespondovaly s dobou. V dnešní době zaznamenávám jinou tendenci. A tou je zisk. Vydělat na filmu co nejvíc, nalákat do kin co nejvíc lidí i za cenu toho, že neuvidí nic světoborného. Příliš mnoho americké produkce a na ní je odkojená mladá generace. Mladí potřebují rychlost, zběsilost, překotnost, vulgaritu. To je zaujme. Ale klasika? Tu dokáže ocenit z mladé generace jen málokdo.