Cukr a bič, aneb když jsme si zbyli

Když dnes sleduji dění na naší politické scéně, mám pocit, jako by se praktikovala metoda cukru a biče. A ještě bych k tomu dodala další. Zbyli jsme si, neb nás nikdo jiný nechtěl...

Motto "Nepřátel se s hněvivým člověkem a s mužem vznětlivým se nestýkej, ať se nepřizpůsobíš jeho stezkám a nenastražíš léčku své duši." (Přísloví, Slova moudrých, 22.24, 22.25)

Cukr a bič. Myslím si, že toto praktikovali hlavně soudruzi komunisté v bývalém režimu. Uměli promlouvat nasládlým jazykem, a když někdo odmítal poslouchat, přišel na řadu bič. Nějak mě to, co dnes vidím, vrací k tomu, co jsem prožila. Jako bych po letech slyšela soudruhy. Na dnešní politické scéně někdo očekává, že za ním jiný přijde a bude se patřičně patolízalsky hrbit. A neučiní-li tak, bude následovat rána bičem. A krom toho cítím jakousi manipulaci, kdy vítěz manipuluje jinými a snaží se v nich vyvolávat pocity viny, možná i obavy. Jste-li však silná osobnost, manipulátora ze svého života vyřadíte. Manipulátor je v podstatě velký zbabělec, jenž si své mindráky kompenzuje na slabších. Ti jsou v ohrožení.

Když byly známy výsledky voleb, TV Barrandov odvysílala pořad s Andrejem Babišem. A on tam hodnotil lídry politických stran, který z nich by se mu zamlouval, nebo naopak. Který by se mu nezamlouval vůbec. Naprosto se vymezil vůči komunistům, lídra KSČM dal na tabuli zápornou. Lídra SPD vložil kamsi uprostřed, lídry ostatních politických stran hodnotil vesměs pozitivně. Dnes máme víc než měsíc po volbách a mně v souvislosti s tím, jak to pro hnutí ANO dopadlo, napadá věta, již pronášejí partneři, kteří se ani za nic nemohli s nikým seznámit. Že si s tím druhým zbyli. Na vině byl buď jejich nevábný exteriér, nebo nevalný charakter, někdy obojí. A tito lidé za cenu toho, aby nežili osaměle, berou za vděk někým, o koho by dříve ani kolo neopřeli. Tito lidé si zkrátka zbyli. Mně toto napadá, když vidím, kdo na hnutí ANO zbyl. Komunisté a novodobí nacisté. Vždyť západní tisk nás za to velmi kritizuje, kdo se nám to rýsuje v nové vládě. Oligarcha, neonacista, komunista.

Demokratické strany, pirátská strana a ČSSD se od hnutí ANO distancují. Některým z nich vadí, že se má premiérem stát člověk, jenž čelí trestnímu stíhání. Opět se rozeběhne nové kolo jednání PS, v němž se bude rozhodovat, zda pana Babiše a pana Faltýnka vydat či ne. Vzhledem k tomu, že oba pánové stále prohlašují, že jsou nevinni, nemůže PS učinit nic jiného, než aby oba poslance zbavila imunity. Protože jedině tak se oba mohou očistit. Myslím si, že by se kolem toho neměl dělat jakýkoli humbuk, pan Babiš svůj veškerý majetek nabyl přece poctivým způsobem, totéž prohlašuje i o Čapím hnízdu. Jsem-li čistý a nevinný, nemusím se bát policejního vyšetřování. Je v zájmu Poslanecké sněmovny, aby vydání obou pánů jakkoli nezdržovala a umožnila oběma politikům, aby se očistili. 

Máme za sebou demokratické volby, někteří lidé ukázali, koho si přejí mít ve vládě, a vše ukáže čas, byla-li jejich volba správná. Sama osobně z výsledků voleb nejásám, ale vidím, že nejsem sama. Že jsou v naší zemi stále lidé, kteří ctí demokracii, kteří ctí zákony, kteří by se nikdy nezaprodali s neonacisty či komunisty. S oběma ideologiemi máme své historické zkušenosti, nic dobrého nepřinesly. A nikdy nemohou přinést, protože jsou založeny na potlačování lidských práv a svobod. Zažila jsem pouze vládu soudruhů, každopádně doporučuji všem těm, kteří neví, jak jejich vláda chutná, aby si třeba přečetli knihu od J. S. Kupky Krvavé jahody. 

"Z nouze ctnost," i tak by se dal charakterizovat výsledek snažení hnutí ANO. I když s onou ctností bych byla opatrná...