Člověk by se neměl vzdávat

Ve svém předchozím blogu jsem psala o své zkušenosti se státním úředníkem. I když tento na nejnižší pozici, choval se jako mocipán, přesto bychom neměli jeho rozhodnutí brát jako konečné

U mě v životě platí jedno. Nesmím nic vzdávat, nesmím se nechat odradit kýmkoli. Když jde o státního úředníka, neberu jeho negativní postoj vůči mé záležitosti za konečný. Mnohem lépe se jedná s muži, jsou věcní, nepodléhají náladám a je s nimi možná diskuse. Se ženami tomu tak bohužel nemusí být.

V předchozím blogu jsem psala o svém rozladění, jak se jako občanka této země cítím, když musím jednat se státní správou. Úřednice, s níž jsem jednala, byla velmi nepříjemná, argumentovala s čímsi, o čemž jsem si nebyla jistá. Pro jistotu jsem již před jednání s ní kontaktovala Ministerstvo vnitra, jehož pracovníci mi podali vyčerpávající odpověď. Bohužel jejich tvrzení se nesetkalo s tím, co úřednice požadovala. Odešla jsem s nepořízenou.

Nestahuji kalhoty před brodem, asi jsem se narodila, abych byla bojovnicí. Po nepořízení se státní úřednicí jsem se rozhodla kontaktovat primátora města. Ten je bohužel momentálně na dovolené, nicméně se mnou jednal jeho zástupce. Když mě vyslechl, nutno podotknout, že byl velmi vstřícný a chápající, doporučil mi tajemníka. A pan tajemník se rychle zorientoval v mém požadavku. Nic nesliboval předem, ale domluvili jsme se, že mi zavolá. A zavolal. Řekl mi, že bude mému požadavku vyhověno. Po jeho telefonátu zavolala i úřednice, jež se předtím jevila nepřátelsky a nekompromisně. Sdělila mi, že bude vyhověno všemu, s čím jsem se na úřad obrátila, mohla jsem se na úřad dostavit i mimo úřední hodiny, což je pondělí a středa.

Jak vidno, věci se mohou pohnout k lepšímu i v ČR. Občan musí být obrněn trpělivostí i odhodlaností, že nemůže vzdát boj s nejnižším státním úředníkem. Ke svému státu jsem se nikdy nechovala jako parazit, vždy jsem měla svůj příjem i své bydlení, stát mě může považovat za bezproblémovou občanku. A jako občanka této země si přeji jediné. Aby se mnou bylo jednáno jako s občanem, jenž nikdy nezatěžoval státní rozpočet, jenž vždy přispíval do státního rozpočtu a nikdy jej nevysával, nedostával se do rozporu s právem a žil jako slušný člověk...