Vy jste úplně posedlý tou myšlenkou, že veškeré zlo světa pochází z nedostatku demokracie.
Demokracie je zcela určitě mnohem lepší než nějaká totalita, ale tohle je článek o mezilidských vztazích mezi sousedy v domě, které bývají na režimu v podstatě nezávislé.
To si vážně myslíte, že kdyby se v roce 1948 Klement Gottwald neuchopil totalitní moci nebo kdyby po pádu té totality byl na Klausově místě kdokoli jiný, tak by dnes nedocházelo ke sprosťárnám v mezilidských vztazích, k neshodám mezi sousedy, k rušení nočního klidu, k bezohlednosti řidičů na silnicích a k podobným nepěknostem?
To si myslíte, že například ve Velké Británii, která má demokratické tradice delší než my a navíc nepřerušované a ve které osoba jménem Václav Klaus nikdy nezastávala žádnou funkci, neexistují problémy s tím, že někteří lidé byli problémoví třeba jako sousedé nebo jako uživatelé stejných chodníků, dopravních prostředků, kin, divadel, obchodních domů apod.?
Ale zajisté že tam ty problémy existují. Existují tam jako všude jinde!
To si myslíte, že například v Německu jsou nějaké velké rozdíly mezi sousedskými vztahy v západní části země, která byla ušetřena sovětské diktatury, a východní částí, která si té diktatury užila stejně jako my?
Navíc mohu říci, že Husákovo totalitní školství, které jsem zažil téměř po celou dobu své školní docházky, tedy od čtvrté třídy až po promoci, se snažilo z nás vychovávat poslušné občany komunistického státu, ale ve věcech, které na režimu nezávisely, nám vštěpovalo úplně stejná morální pravidla, jako uznáváme i dnes. Naše třídní učitelka Růžena M. nám opakovaně kladla na srdce, že máme starším lidem uvolňovat místo k sezení v dopravních prostředcích, že na ulicích nemáme zbytečně hlučet, že máme vracet předměty, které někdo ztratil a které jsme třeba náhodou našli na ulici.
S výjimkou vysloveně prorežimních záležistostí vštěpovalo i to totalitní školství dětem stejné morální zásady jako to dnešní.
