V našem SVJ je to naopak - s důchodci žádní problémy. Problémem je že v domě zůstal jeden byt neodkoupen a město jako majitel ho obsazuje "sociálními" elementy - ani jeden za těch více jak 20 let nebyl dobrý, rom nerom.

Prošel jsem ještě jednou diskusi, a až na jednoho pána (vlastně dva) jsou všichni diskutující v obraze a vědí, co je autorka za typ člověka. Tohle, jak víme, nebyl její první nenávistný a agresivně laděný výtvor. Ba naopak, nečetl jsem od ní ani jeden pozitivní blog.

Ovšem co je nedůležitější, velmi zvláštní, a o to více vypovídající: Autorka NIKDY do diskuse nevstupuje! Nabízí se tedy mnoho otázek, proč tomu tak je, a také mnoho odpovědí.

Mně přijde nejreálnější variantou to, že paní nejen není schopná nic z toho, co sesmolí, obhájit (dokonce nic takového, o čem píše, nemusí být reálné - nebo alespoň ne v takové podobě).

Takže je docela možné, že píše k úlevě své zcela poničené duše, z přetlaku nenávisti a agresivity - a pak se "baví" nad diskusními příspěvky. A cítí se možná na chvíli o něco lépe...

Asi nejlepší medicínou by pro ni byla ignorace jejích zvrácených článků, které jsou daleko za hranicí jakékoli slušnosti.

A jak jsem si všimla,tak už publikuje i na Seznamu Médium.

Pane Šimku, už jsem ztratila přehled, co kdo a komu na co odpověděl. Investovala jsem půlhodinu svého času, abych se koukla do starších blogů.

Měla by se omluvit

-ženám, protože jen během té půlhodiny jsem našla 3x zmínku o tom, že spousta žen vnímá muže jen jako dárce spermatu

-mužům, protože neplní svoji mužskou roli

-nevzdělaným učitelům, kteří zničili to perfektně fungující socialistické školství (2 články)

-američanům, jsou vypečení, ze všech tahají peníze

-prodavačkám, jsou příliš rychlé

-nám všem, neboť jsme zemí zlodějů a feťáků

-důchodcům, už kvůli jejímu postoji k životu

Ke čtení doporučuji především:

Čím se baví někteří důchodci.

Bydlíte-li mezi seniory, není snad nic horšího.

Citová prázdnota a bezduchost některých českých seniorů.

Paní Valachová!

Asi jsem Vašich článků tolik nepřečetl, soudě podle nenávisti v diskusi. Pokud by diskuse odrážela realitu, neměla byste lehký život!

Já píšu články převážně o politice. Bojím se o naši pracně nabitou liberální demokracii, občanské svobody a právní stát. Překabátěných postkomunistů, odpůrců demokracie a Putinovy páté kolony je tu mnoho. Proto jsem omezil diskuse, protože kromě urážek, lží, trollingu a nenávisti v nich žádná diskuse nebyla.

Každý den ve sprše si zazpívám "Díky za toto krásné ráno..." a jdu sledovat politiku nebo pracovat na zahradě či ve svém lese. Jednou týdně zajdu na mši svatou a do hospody. Při svojí činorodosti člověk nemá čas si stěžovat.

Doufám, že tady nebudu víckrát, když se snažím něco napsat tak "stránka neexistuje"

To není nenávist, my už se sem chodíme jen bavit. Zkuste si najít víc autorčiných blogů o důchodcích. Za prvé pochopíte a za druhé vám bude zle. Divím se, že na ni nikdo ze sousedů nepodal trestní oznámení.

Paní Vlachová, potěš Vás Pán Bůh, pokud máte s tím takovéto obtíže. Musí to být hrozné. Proto se mnoho lidí dnes stěhuje na vesnici nebo na samoty, kde si mohou žít v souladu se zvířátky v lepší pohodě než žít s některými lidmi.

Za komunistické éry došlo k morální devastaci, kdy lidé souhlasili i s justičními vraždami, okrádáním podnikatelů, okrádáním farmářů a s likvidací slušných lidí.

Bohužel Václav Klaus všechny neřesti komunistů přetáhl přes Listopad, že transformaci společnosti odmítl postavit na morálních a právních základech, a že předal moc do rukou překabátěných postkomunistů, navyklých na sovětskou korupci podloženou strachem. A mnoho dřívějších totalitních přisluhovačů se skrytě či otevřeně postavilo za destruktory naší liberální demokracie, občanských svobod a právního státu pod vedením ruské desinformační hybridní války.

Současný zápas demokratů a autoritářů je na život a na smrt! A není divu! Já také nechci žít v totalitě. A navíc totalitě zaštítěné ruským protektorátem!

Vy jste úplně posedlý tou myšlenkou, že veškeré zlo světa pochází z nedostatku demokracie.

Demokracie je zcela určitě mnohem lepší než nějaká totalita, ale tohle je článek o mezilidských vztazích mezi sousedy v domě, které bývají na režimu v podstatě nezávislé.

To si vážně myslíte, že kdyby se v roce 1948 Klement Gottwald neuchopil totalitní moci nebo kdyby po pádu té totality byl na Klausově místě kdokoli jiný, tak by dnes nedocházelo ke sprosťárnám v mezilidských vztazích, k neshodám mezi sousedy, k rušení nočního klidu, k bezohlednosti řidičů na silnicích a k podobným nepěknostem?

To si myslíte, že například ve Velké Británii, která má demokratické tradice delší než my a navíc nepřerušované a ve které osoba jménem Václav Klaus nikdy nezastávala žádnou funkci, neexistují problémy s tím, že někteří lidé byli problémoví třeba jako sousedé nebo jako uživatelé stejných chodníků, dopravních prostředků, kin, divadel, obchodních domů apod.?

Ale zajisté že tam ty problémy existují. Existují tam jako všude jinde!

To si myslíte, že například v Německu jsou nějaké velké rozdíly mezi sousedskými vztahy v západní části země, která byla ušetřena sovětské diktatury, a východní částí, která si té diktatury užila stejně jako my?

Navíc mohu říci, že Husákovo totalitní školství, které jsem zažil téměř po celou dobu své školní docházky, tedy od čtvrté třídy až po promoci, se snažilo z nás vychovávat poslušné občany komunistického státu, ale ve věcech, které na režimu nezávisely, nám vštěpovalo úplně stejná morální pravidla, jako uznáváme i dnes. Naše třídní učitelka Růžena M. nám opakovaně kladla na srdce, že máme starším lidem uvolňovat místo k sezení v dopravních prostředcích, že na ulicích nemáme zbytečně hlučet, že máme vracet předměty, které někdo ztratil a které jsme třeba náhodou našli na ulici.

S výjimkou vysloveně prorežimních záležistostí vštěpovalo i to totalitní školství dětem stejné morální zásady jako to dnešní.

Já bych navrhovala autorce postavit si dvojdomek s Rebekou.

Navrhuju dva domky vedle sebe, společná zeď by zanedlouho byla problém. A kolem pozemku dvoumetrovou zeď

Je mi Vás líto. Já jsme se odstěhovala do svého prvního bytu také do "starého domu". Moje sousedka na patře byla skvělá paní 75+, byla pro nás jako babička a její manžel nám opravil spoustu věcí- šikovný kutil. I naše fenky spolu kamarádily. :-) Soused nad námi, 95 + byl nádherný pán, kavalír a ochránce- syn ho miloval a bylo to vzájemné. Každý den jsme spolu prohodili aspoň pár slov. Když ho odvážela sanita, nechal si zastavit nosítka na našem patře a zazvonit saniťáky na náš zvonek. Chtěl se rozloučit... Vycházela jsem pěkně i s ostatními nájemníky, rovněž v důchodovém věku, a když postupně umírali, obrečela jsem je. Dodnes na ně vzpomínáme.

Mám stejnou zkušenost. Pokud jsme měli za sousedy starší lidi, problémy nebyly. Netvrdím, že jsou všichni takoví, ale já žádné příšerné důchodce okolo neměla. A to jsme měli o patro níž babču, která se přiznala, že má doma pytlík trávy

Vy ste musela v minulych životech hodně zlobit, ze vám osud nakladaj jedno protivenství za druhým.

Já na reinkarnaci nevěřím, ale kdyby byla, co by v příštím životě bylo z autorky?

Už jen číst autorčiny neustálé spílající blogy na vše a všechny kolem je deprimující, a proto se jim většinou vyhýbám.

Dovedu si živě představit, jak se cítí ti, kteří mají tu "čest" pohybovat se v její blízkosti...

Víte, jak musí trpět dáma autorčiných kvalit, obklopená lumpenproleteriátem?

Jinak si myslím, že co kdo vysílá, toho se mu dostává zpět.

Já rozhodně nepatřím k těm, kteří si komunistů váží a kteří by období let 1948 až 1989 považovali za vrchol našich národních dějin, ale jestli teď, v roce 2024, někdo plive z oken na kolemjdoucí osoby na chodníku nebo jestli někdo polévá jiné lidi vodou z kýblu, tak to tedy musí být v něm jako závada na jeho vlastní osobnosti. Na takové nepěknosti nemá vliv to, zda vyrůstal za prezidenta Novotného, Husáka, Havla, Zemana nebo Pavla.

Když padl starý režim, bylo mi 29 let. To je dost na to, abych si z těch dob leccos pamatoval. V tom vchodu, kde jsme bydleli, bylo dvanáct partají (čtyři patra po třech). Znali jsme se navzájem mnohem lépe, než se znávají dnešní sousedé, protože nebyl internet, televize měla jenom dva kanály a chyběly i další rozptylovače pozornosti, takže spolu lidé prohodili pár slov na schodech nebo na lavičce před vchodem. Partaje jsme mohli rozdělit na srdečné, které na úsměv odpověděly úsměvem a hodily spolu řeč, a na odměřené, které na pozdrav odpověděly pozdravem, ale tím to skončilo. Ale ani jedna nebyla problémová.

V sousedním vchodě jedna rodina problémová byla, ale to může být i dnes.

Ti, kdo chtějí za každou cenu manifestovat svůj odpor k bývalému režimu, se mnou asi nebudou souhlasit, ale já tvrdím, že na občanské soužití mezi sousedy, mezi anonymními spolucestujícími ve vlaku nebo mezi kolegy na pracovišti neměl režim žádný vliv. Ani kladný, ani záporný. A stejně tak to je dnes se seniory, kteří tehdy ještě v seniorském věku nebyli. Dnešní senioři nejsou o nic horší než byli ti z dob prezidenta Svobody a než budou ti za třicet nebo padesát let.