Když jsem v šedesátých letech jezdil u vlakových pošt a procházel se kolem konečných stanic, narazil jsem na opuštěný hřbitov uprostřed polí. Zjevně jej nikdo dlouho nenavštívil. Ohraničující zdi ještě stály, rezatá vrátka pootevřena, náhrobní kameny s německými jmény povalené, polámané, rozbořené, na márnici ustřelený roh. A vše zarostlé břečťanem, který pohlcoval všechnu tu lidskou bídu. Bylo horké letní poledne. Jen na tom hřbitově byl chlad, mrtvolný chlad, český a komunistický mrtvolný chlad. Bylo mi z té české bídy smutno!

Heleno, dobře!

Vazena autorko blogu, pustila jste se do zajimaveho, ale pro hodne lidi vc. "politiku" neprijemneho tematu. Moje babicka byla rakouskeho puvodu nar.v r.1896. Jeji prvni manzel (Rakusan) padl na vychodni fronte. Druhy manzel byl Cech, taky v I.WK bojoval za R-U a nikdy neprebehl k nepriteli, jako nekteri dnes "hrdinove". Zili v mem rodnem meste. Po r. 1918 se jejich zivot zmenil nastoupenim ceskeho nacionalismu, ale babicka byla prosta zena zijici predevsim pro svou rodinu, politika ji skoro nic nerikala. Ubehl cas se znamymi udalostmi a teprve v r.1945 babicka pocitila krutost doby. Etnicke cistky provadene na povel stalinisty Benese privedly do jejich maleho bytu (chodil jsem k nim po treninku ze sveho sportu) skupinu Rudych gardistu a ti babicku chteli okamzite nahnat do dobytcaku a vyhostit. Deda prosil a nakonec tedy Rudi uznali, ze v tom malem byte neni co ukrast (deda byl obycejny delnik) a babicka sice nemluvi dobre cesky, ale neni nebezpecna, tak rodinu nechali napokoji. Ti Rudi gardiste nebyli komuniste, ale banda zlodejskych a vrahounskych vyvrhelu. Na babicce ten zazitek zanechal dozivotni trauma, bala se kamkoliv jit a promluvit chatrnou cestinou. Od te doby chodila jen v nedeli do kostela, do 100m vzdaleneho obchodu a jinak jen pecovala o malinkou zahradku u domu. Vy se tedy mylite, ze za osudy 3 milionu tehdy nasich spoluobcanu mohou komuniste po r.1948, ale predevsim Benes, ktery mel za svoje zlociny proti lidskosti stat pred soudem v Haagu. Zaver celeho pribehu z me strany je takovy, ze majetek ukradeny po r.1945 mensinovym etnikum by se mel vracet, pokud ho budou potomci odsunutych nebo zavrazdenych chtit. Pak v tomto state nastoupi skutecna demokracie, ne jeji paskvil. A i hrob Vasich predku bude udrzovan, stejne jako ja udrzuji hrob babicky v Brne, kde odpociva po boku jejich rodicu.

Jirko