Vítězný EUnor

Vítězný únor z roku 1948 je pojem známý snad ještě většině občanů České republiky. Současný stav politiky, ekonomiky a žurnalistiky směřuje bohužel k něčemu podobnému, co jsem nazval Vítězným EUnorem.

Libor Rouček, místopředseda Evropského parlamentu:

„Není možné, aby slovenská pidistrana (Sloboda a solidarita) držela pod krkem celou Evropu. Vydírání a neprůhlednost národních rozhodovacích pohnutek jsou pro Evropu ochromující. Je otřesné sledovat, pro kolik etablovaných komentátorů a rádoby nezávislých ekonomických analytiků v české kotlině se přes noc stal pan Sulík hrdinou, který se statečně postavil na odpor bruselské mašinérii.“ 

Pan Rouček se vyjadřuje opravdu sekernickým způsobem. Bůh nás chraň před tím, aby se mu dostala do rukou nekontrolovaná moc.

 Luboš Palata, novinář Lidových novin:

„Svým ne (strana Sloboda a solidarita) zastupuje na Slovensku pouhých deset procent voličů, a že pětimilionové Slovensko svým neschválením eurovalu bude blokovat dalších tři sta osmdesát miliónů lidí ze států, které tento způsob záchrany eura schválily.“

 Opravdu ukázková demagogie. Existuje nějaká hranice, od jakého počtu obyvatel a poslanců státu EU může národní parlament blokovat ostatní státy EU? Ptal se snad někdo oněch tří set osmdesáti milionů občanů, jestli chtějí darovat své peníze státu, který neustále fixluje své národohospodářské ukazatele a který i do EU vstoupil podvodně?

 Pavel Kosatík, spisovatel a publicista:

(rozhovor na ČRo 2 s Vlastimilem Krocem 14. 10. 2011 v 8.30)

„Slovo suverenita nemám moc rád. Nehodí se do nového světa a do nové Evropy.

Že zákaz nafukování balónků dětmi do osmi let nevystihuje podstatu činnosti EU, je jasné.“

 Slovo suverenita bylo vždy mocným světa nepohodlné, pokud se týkalo nejen jich. Jestli někdo, kdo nemá moc, zároveň nemá rád slovo suverenita, tak ukazuje svůj lokajský charakter.

Bezpečnostní eurosměrnice o nafukování balonků, frkaček, velikosti dětských autíček mi připomíná situaci v NDR, kdy tisíce jejich občanů utíkali přes maďarské hranice do Rakouska nebo přelézali v Praze zeď velvyslanectví SRN. Ve východoněmecké televizi a novinách o tom však nepadlo ani slovo. Ještě neprchnuvší občané byli informováni o výnosech pšenice a jiných obilovin při žních. Nyní, kdy i sám vrchní komisař Barroso přiznal, že EU čelí dosud největší krizi ve svých dějinách, vydání této hloupé směrnice ukazuje, jakými důležitými problémy se v Bruselu zabývají. Zmiňovaná směrnice samozřejmě není jediným excesem bruselské byrokracie. Dalšími nesmysly jsou elektřina z fotovoltaiky a větrníků, povinný podíl bionafty a biolihu, zákaz klasických žárovek, snaha o snižování množství uhlíku v ovzduší a mnoho dalších. Jen tak na okraj, k tématu uhlíku v ovzduší je dobré si přečíst i články geologa docenta Karla Drábka, kareldrabek.blog.iDNES.cz.

 Helen Pidd, novinářka The Guardian:

11.10.2011

Tak malá země a blokuje celou Evropu, podivuje se The Guardian. „Je úžasné, že tak malá země momentálně brání Evropě v dalším posunu." řekla pro deník SME Helen Piddová z listu The Guardian.

 Vskutku ukázka vzorové demokracie. Malá země, jejíž parlament hlasuje v souladu s platnými zákony, nemá zřejmě právo na vlastní názor.

 Závěrem bych chtěl říct, že za hlavní viníky současné neutěšené ekonomické situace vedle politiků považuji novináře. Že mezi politiky je větší podíl lumpů, než v populaci, kterou reprezentují, je dostatečně známo. Ovšem novináři, kteří se považují za hlídací psy demokracie, by měli svým čtenářům, divákům a posluchačům umožňovat přístup i k jiným než k eurooptimistickým názorům. Většina lidí se v normálním životě o politiku nezajímá, takže považují názory, které v médiích zaslechnou, za jedinou pravdu.