Jak děti naučit sex?

Na otázku, zdali zavést do školy sexuální výchovu coby samostatný povinný vyučovací předmět, je z mého pohledu jednoznačná odpověď: nikoli. Pro tento postoj mám několik argumentů

Zastávám sice názor, že pro výchovu a společnost celkově je určitá forma školního vzdělávání dětí o sexualitě přínosem, nicméně ve formě, kterou prezentuje Příručka pro učitele sexuální výchovy vydaná ministersvem školství, je podle mého názoru nepřijatelná. Podle tohoto sedmdesátistránkového materiálu jsou některá kontroverznější témata, jako je například antikoncepce či homosexualita, vyučujícím podávána v jednoznačné formě, která se ovšem zdaleka nemusí shodovat s postoji a názory rodičů dětí, kterých by se vyučování sexuální výchovy týkalo.

Nejvíce překvapená jsem při pročítání oné příručky zůstala, když jsem dospěla k pasáži věnující se návodu na motivační hru doporučenou jako zpestření výuky. Jedná se o hru s nevinným názvem „Kompot“, při které si vyměňují svá místa na židlích žáci splňující kritéria, která jsou ostatnámi žáky či vyučujícím jasně zadávána. Mezi ona kritéria ovšem patří například to, zdali žákům již roste ochlupení, masturbují nebo v případě dívek menstruují. Přiznávám, že ačkoli nepatřím mezi zrovna konzervativní sortu lidí, tak při představě, že by podobným „hrám“ bylo vystavováno mé dítě, mi celkem zatrnulo.

Na druhou stranu je ovšem pravda, že ačkoli jsou děti v dnešní době o sexuálních tématech informovány již od poměrně útlého věku, škola by v této osvětě mohla mít celkem pozitivní přínos. Je ale potřeba brát v potaz, že se jedná o velice citlivou problematiku a je naprostou nutností všechny kroky, které hodlá škola v tomto směru podnikat, bezpodmínečně projednat s rodiči a přesně vymezit obsah a formu, jakou by výuka probíhala.

Zastávám názor, že nejvhodnější by bylo, kdyby škola děti s těmito tématy seznamovala postupně a z různých úhlů pohledu- od základu rozdílů mezi pohlavími, přes vymezení mezilidských vztahů a detailnější biologické stránky, po konkrétní otázky typu antikoncepce, sexuální orientace či hrozby pohlavních chorob. V tomto případě by se pochopitelně jednalo o výuku probíhající ve více předmětech a nemusely by proto být vyčleňovány speciální hodiny. Je ovšem velice důležité držet se zásady předkládání informací jen v obecné rovině faktů, bez zdůrazňování jakýchkoli postojů.

Nezbývá mi než dodat, že jsem skutečně velice zvědavá, jak celá tato záležitost dopadne a jaké konečně stanovisko k ní zaujme jak strana tvůrců příručky a ministerstvo, tak rodiče a vyučující na školách. Ať už to dopadne jakkoli, doufám, že moje děti nikdo nebude nutit, aby si vyměňovaly místa na základě toho, jestli jim už roste ochlupení.