V minulých dnech proběhl v ČT rozhovor s představitelem Unie nezávislých petrolejářů v souvislosti s připravovaným novým zákonem o kaucích prodejců paliv. A v něm zazněl výrok, který potvrzuje mé přesvědčení, že matematika je slabinou (nejen) televizních reportérů.
Rozhovor se mimo jiné zabýval současným pádem ceny ropy na světových trzích a reportér se „investigativně“ zeptal, proč se to více neprojevuje na koncové ceně pohonných hmot u čerpacích stanic. Odpověď byla kouzelná. Musíme si prý uvědomit, že sice cena ropy klesá ale současně je oslabována koruna a proto se výsledné zlevnění projevuje jen v řádu desetihaléřů!
A nyní fakta a trochu matematiky:
Právě v minulých dnech naše media připomněla roční výročí intervence státní banky a následného prudkého oslabení koruny.
Za poslední měsíc klesla cena za barel ropy z 85 na 70 dolarů tj.o cca 18%. Za stejnou dobu zlevnil v průměru benzin z 35,70 na cca 35,00 Kč.
Podíl odvodů do státního rozpočtu na konečné ceně benzinu je 53%.
A nyní domácí úkol z matematiky pro představitele unie nezávislých petrolejářů a pro investigativního TV reportéra. O kolik by se měla změnit konečná cena benzinu na čerpacích stanicích při respektování vývoje ceny ropy na světových trzích, aniž by si dovozci, distributoři a čerpací stanice neodůvodněně zvyšovali marži?
P.s. Škoda, že u benzinových stanic není možno realizovat „stávku spotřebitelů“ viz můj předchozí článek. Holt jezdit se musí.
