Několik chyb

Článek obsahuje několik chyb, které znehodnocují jeho obsah a tím je i zpochybněno, bohužel, vyznění článku. Ze superhrubé mzdy 134000 Kč je daň 15%, tj. 20100 Kč, ale je třeba odečíst slevu na

dani 12 x 1970 = 23640 Kč,  tudíž daň je nulová. Průměrná inflace vypočítaná z tabulky uvedené v článku je

7,55% ročně. Celková inflace za posledních 22 roků není součteminflací za jednotlivé roky. Správný údaj je,

že nynější ceny jsou 4,962 krát vyšší než koncem roku 1988. V ČR není 556600 vědeckých pracovníků.

Tolik ani není v ČR lidí s vědeckým titulem (Ph.D. CSc. DrSc. DSc.).

Pro zasmání

V mládí jsem pracoval jako vedoucí maličkého státního úřadu.V rámci úspory času (tehdy jsem se  ještě věnoval děvčatům) jsem zavedl jednoduchý systém vyřizování pošty. Všechny oběžníky a přípisy nadřízených (asi 3-5kusů deně)  jsem bez čtení házel do krabice vedle koše na papír. Jednou nebo dvakrát za měsíc se někdo ozval a ptal se na nějaký přípis. Pak stačilo jej vyhledat v krabici a vyřídit.. Tím jsem zajistil,že se vyřizovaly pouze věci nutné a nebyla to ani desetina toho co mi deně chodilo na stůl. Z ůřadu jsem odešel po pěti létech,protože tak zbytečná práce mě deptala. Odcházel jsem s velmi dobrým posudkem. Mám ho dodnes schovaný.

ano,

ale uvést toto vše do praxe předpokládá myslím jednoho vlastníka (nebo úzkou skupinu lidí) státu, což bývá monarcha, nebo diktátor. neumím si představit, že by se byli schopni politici rychle a efektivně domluvit. bohužel. a neumím si představit, že by lidé byli tak soudní, že by dokázali zvolit politiky, kteří se a) domluví, ale hlavně b) jde jim přednostně o veřejné blaho, nikoli o vlastní prospěch.

Máte pravdu, ale....

Teoreticky s Vámi plně souhlasím a zastávám tentýž názor. Problém je ale ještě jinde: Jelikož jsme si v Evropě díky štědrému sociálnímu systému a šílenému daňovému systému podkopali vlastní větev, došlo k odlivu výrobních systémů do zemí, které tato zatížení nemají. Jedná se hlavně o Asii. Tím pádem se šance na vytvoření pracovních míst minimalizovala, protože nelze při výrobě dosáhnout takových ekonomických výsledků, které by mohly konkurovat těmto zemím. Je to začarovaná spirála, do které jsme se dostali, která nemá uspokojivé řešení. Bohužel nevidím jinou cestu než revoluční - a tím myslím náhlou a násilnou změnu celého systému. Jestli to bude formou politickou nebo násilnou (válečný konflikt) nelze dosud odhadnout. Spíš bych se přikláněl ke druhé variantě. Takže žádné hezké vyhlídky, i když bych si přál být optimistou, jako jste Vy ("Pokud se naplní předběžné odhady a v politické reprezentaci se najde

dostatek odvážných, chytrých zodpovědných a hlavně statečných politiků").

Re: Máte pravdu, ale....

ona ještě existuje cesta, které se drží např. Německo - podpora vlastních výrobků, působení na lidi v médiích, aby naopak nekupovali výrobky konkurence. také snížení daňové zátěže např. v oblasti povodní, kde tak místní výrobci produkují věci prodávané levněji v celé zemi a vydělají si tak na obnovu zničeného. je to sice regulace, ale tady má myslím smysl.

Článek je skvělý !

Nezapadá však do kontextu serveru pozitivní svět.

Tam se dost odkazuje a spoléhá na správná rozhodnutí státních úředníků.

Z logiky článku plyne, že státní byrokracie se musí smrsknout na cca 20 % současného stavu. Pozitivní svět však staví před státní správu řadu těžkých úkolů.

dnes 100% souhlas :)

pro mnohé je paradoxní už jen ta představa, že když zanikne 50% zbytečných úředních míst,a přibyde tak hromada nezaměstnaných, stát každopádně ušetří (podpora je vždy menší než jejich platy a náklady na kanceláře). Druhou stranou mince je legislativa. úřednická mašinerie za poměrně dlouhou dobu rozkošatěla legislativu tak, že jeden úřad úkoluje jiný, další to kontroluje a třetí to trestá. bez zásadního zjednodušení legislativy k úsporám nikdy nemůže dojít. princip je pořád stejný čím obtloustlejší stát, tím hubenější občané. zánik říma se projevoval podobně a agónie trvala desítky let, takže naše generace tento průser asi ještě dožije celkem v poklidu.

Re: dnes 100% souhlas :)

Prozatím jediný způsob "zjednodušení legilativy" na který lidstvo přišlo bylo pomocí děl a bomb které srovnali úřady se zemí.

Rakousko-Uhersko

Za Rakouska byly nizke prime dane ale neprime dane byly vysoke - na produkci, spotrebu, zeleznicni tarify, vselijaka povoleni a licence. Erar byl v tomhle ohledu velmi kreativni, odtud ti financove a paseraci, potravni cary a podobne vymozenosti.

Platila se i nabozenska dan, zhruba 1% prijmu.

Re: Rakousko-Uhersko

Ale těch financů a toho eráru bylo v poměru k obyvatelstvu podstatně méně než dnes.

Vezmeme školství

z veřejných peněz, tam lze poměr zaměstnanců třeba určit takto, dvě třetiny učitele, třetina obslužný aparát? Pánové pode mnou tedy předpokladají, že to školství včetně toho aparátu nepříspívá vůbec ničím k udržení a růstu produktivity těch dvou milionů produktivně aktivních. A současně že sekretářka ředitele a současně i ředitel samotný jsou zcela zbyterčné osoby k tomu, aby ta škola fungovala jako celek, a tedy produkovala prosím téměř zdarma nějaký znalostní kapitál?

Re: Vezmeme školství

Ale ono školství něčím přispívá... ale když počty dětí neustále klesají je naprosto nelogické zvedat finance do školství. Úplně bude stačit adekvátně k poklesu počtu žáků a studentů snižovat počty tříd a učitelů.

Pointa že pokud klesá po službě poptávka je třeba adekvátně snižovat finance a stavy v této službě (tedy PROPOUŠTĚT).

K zjištění, na co použije stát peníze

není třeba dlouhých (a úmyslně zmatečných) pojednání. Stačí seznámit se se Státními závěrečnými účty za poslední roky. Zjistíte (mj.) že téměř 2/3 příjmů byly použity na důchody, ostatní sociální dávky, platby pojistného za "státní pojištěnce", ostatní platby obyvatelstvu a mzdy zaměstnanců vč. pojistného (cca 10 % příjmů).  Teprve zbytek na chod státu, krajů (částečně), úroky a platby mezinárodním institucím.

Ono nejde zase tak o nic moc nového

Podle výpočtu pana Karla Engliše v r. 1902 pobývalo v Česku 6 mil. obyvatel, z toho bylo toliko 3 mil. ekonomicky aktivních, kteří měli k dispozici kromě svých svalů hospodářského zvířectva k dispozici toliko Výkonnost motorů podporujících ruku lidskou při průmyslu, obchodě a dopravě 550.113 koňských sil. 

Pan Engliš bohužel neudává, kolik z těch osob ekonomicky aktivních bylo státních a panských úředníků atd.  

Re: Ono nejde zase tak o nic moc nového

Možná vás to překvapí ale v období mezi světovými válkami bylo v zemědělství zaměstnáno 20 procent obyvatelstva... (v evropě) a tak tak to stačilo aby se Evropa najedla... dnes je tam zaměstnáno 6 procent lidí. (V USA jsou to pouhá 3 procenta populace) a přesto je v Evropě a severní americe potravin nadbytek.