Jsem odborář a kdo je víc? – Chcete zvýšit plat? – Žádnej problém…

Komu se zdá, že má v naší krásné zemičce nízký plat a chce přidat, přihlaste se. Naše agentura Kupředu levá zajišťuje tyto služby se 100 procentní zárukou. No prostě víme, jak na to.

Naše dlouholeté velmi chytře vymyšlené a účinné metody se dají shrnout do několika základních oblastí: 

1. zajišťujeme pravidelné konání stávek – ty fungují jako nátlakové akce a používáme je pravidelně v různých obměnách, pokaždé s jinými účinkujícími. Zde si bereme jako rukojmí školní mládež, naštvané rodiče, cestující, ale i zaměstnavatele a vůbec co nejvíce lidí, aby to zabralo. Čím větší počet lidí to potrefí nebo nějak jinak jim to uškodí, tím rychleji vláda „vyměkne“.
2. zastrašující akce – jsou to převážně fingované hromadné výpovědi, kdy si bereme jako rukojmí nemocné, pacienty, to znamená i rodičky, lidi čekající na operace, důchodce a všechny, co nějak využívají systém zdravotní péče. Zkrátka toto funguje na všechny. V této oblasti jsme fakt dobří. 

Oblast našeho programového působení je: 

• Zdravotnictví – zde, jak jste si jistě ráčili všimnout, jsme lstivě vymysleli akci „Děkujeme, odcházíme“ a i když jsme to ve skutečnosti nemysleli vážně, kdopak by je všechny taky chtěl, že, vláda nám to sežrala i s navijákem. Jsme prostě dobří. Výsledek „hodně dobrej“. Sestřičky zatím ostrouhaly, ale nebojte se, my to napravíme. 
• Školství – zde jsme již také dosáhli značných úspěchů. Aby to tak „neřvalo“, zatáhli jsme do toho i kuchařky a uklizečky a ejhle, taky to klaplo. Ještě jsme to spojili s předvánočními nákupy. „Fakt dobrej“ tah, ne? 
• Policie, hasiči – no, zde jsme již v minulosti pár akciček udělali, ale to hlavní teprve přijde a věřte, že to nebude žádná žabárna, prostě to rozjedeme jako s doktory. Teď když jsme vládu už „načali“, tak to půjde hladce. 
• Státní a vládní úředníci – no, tady to bude velký, je jich hodně a poslední návrh na snížení platů úředníkům je pěkně namíchnul. Jo, jo, budeme muset politikům připomenout, že za tři roky budou zase volby, tak ať si moc nevyskakují nebo přijdou o ta svoje plná „korejtka“. 
• Vědečtí pracovníci – tady jsme si již také svoji polívčičku přihřáli. Potenciál je slušný a konec konců, platí je stát, tak ať přitlačí. 
• Státní dráhy a ostatní přepravci– až to tady zase spustíme, tak to bude bolet.  Jezdit chtějí všichni a chodit pěšky se už dneska nikomu nechce. Až se to všechno zastaví, to bude mazec. 
• Důchodci – důchodců jsou taky mraky a pořád přibývají. Třináctý důchod nevyšel, a tak je třeba vyjít do ulic. Ono to zabere, když přijdeme s nějakým dobrým nápadem. Třeba trojnásobek se už osvědčil. 
• Zemědělci – no, ti jsou taky pěkně „namíchnutí“. Tady by pomohlo zavézt Václavák hnojem a zvyšovala by se podpora raz dva.  
• Zaměstnanci ve firmách – tak tady máme „pořádnej“ potenciál. Platy „houby jaký“, většina pod průměrem. Tady chystáme opravdovou bombu. Z toho si podnikatel sedne slušně řečeno na zadek. Slogan bude: „Všichni chceme nadprůměrnou mzdu!“ Že je to kravina? To není podstatné, důležité je, že to zabere a lidi za tím půjdou. 
• Nezaměstnaní – i tady je obrovský potenciál, se kterým je třeba počítat. Podpora v nezaměstnanosti nic moc a ještě je nutí pracovat. S těmi můžeme počítat na 100%. 

Tak a teď si to sečteme dohromady:  

Zdravotnictví a školství dohromady ………………………1 135 000 lidí

Státní a vládní úředníci……………………………………..  686 000

Vědečtí pracovníci………………………………………….. 556 000

Ostatní zaměstnanci ……………………………………….2 536 000

Zemědělci …………………………………………………….68 000

Nezaměstnaní ………………………………………………..523 000

Celkem……………………………………………………. 5 504 000 

Tak, co na to říkáte, není to slušný potenciál třeba na generální stávku? To by vláda „čučela“, jak se umí národ semknout, když jde o prachy. A to tam ještě nemáme důchodce. 

Má to ale jeden malý háček, těch, co tvoří skutečné materiálové ekonomické hodnoty, ze kterých je živen celý stát, je jen 20% z celkového počtu obyvatel. Ekonomicky aktivních občanů máme něco málo přes 5 milionů a těch, co vytváří pracovní místa, je taky jen 179 tisíc. Tak teda nevíme, kde se ty prachy vezmou. Ale to přece není náš problém. Ať si je vláda třeba natiskne. Aspoň bude peněz dost. Důležité je, že máme dost velký potenciál na prosazení vyšších platů.  

Jo, a aby vám bylo jasné, že naše-vaše agentura není „žádný béčko“, tak uvádíme seznam všech, co nás kdykoliv podpoří. Vždyť je to naše společná věc. 

      KSČM

      ČSSD

ČMKOS  Českomoravská konfederace odborových svazů.

Českomoravský OS civilních zaměstnanců armády

Českomoravský OS pohostinství, hotelů a cestovního ruchu

Českomoravský OS pracovníků školství

Herecká asociace

Nezávislý OS Policie ČR

Nezávislý OS pracovníků potravinového průmyslu a příbuzných odvětví Čech a Moravy

OS dopravy

OS ECHO

OS hasičů

OS KOVO

OS pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR

OS pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu

OS pracovníků knihoven

OS pracovníků kulturních zařízení

OS pracovníků kultury a ochrany přírody

OS pracovníků obchodu

OS pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví

OS pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy

OS pracovníků vědy a výzkumu

OS pracovníků výrobních a účelových organizací kultury

OS PROJEKT

OS státních orgánů a organizací

OS STAVBA ČR

OS UNIOS

OS zaměstnanců letectví

OS zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb

OS zdravotnictví a sociální péče ČR

Severočeské sdružení odborových organizací důlního průmyslu

Svaz odborářů služeb a dopravy

Unie - profesní a odborový svaz orchestrálních hudebníků ČR

UNIE odborový svaz profesionálních zpěváků ČR

Vysokoškolský OS

Konec vylhané pohádky.

Nevím, zda to všichni pochopili, ale já si přestávám být zcela jist, zda ještě žiji ve zřízení, které je založeno na principu a tvorbě hmotného kapitálu, nikoli v době rozvinutého socializmu. Jak je zřejmé, odborářští bosové jsou schopni dotlačit nejen naši vládu, ale i ostatní vlády na celém světě, ke krokům, které se vymykají jakékoliv ekonomické logice, založené na finanční gramotnosti odpovídající zdravému rozumu.

Politici napříč politickými stranami nedisponují ekonomickou moudrostí a je jim lhostejná finanční budoucnost země. Řídí se jen politickými a ideologickými stranickými cíli, které nesměřují k prosperitě národa, ale jen k jejich vlastní prosperitě. Nemají dostatek kuráže, odvahy a ani chutě jít do konfliktu s hloupostí a problémy založenými na velmi nízkém finančním IQ. Potřebnému řešení se raději vyhnou a přenechají je těm dalším v řadě. Nezajímají je nesplacené a narůstající gigantické bilionové dluhy a arbitráže v hodnotě 24 miliard. S ledovým klidem budou navyšovat výdajovou složku dál.

Bohužel je nezajímá ani oblast příjmová. Hrubý domácí produkt silně pokulhává za výdajovou dluhovou oblastí, a tudíž dochází ke značnému snižování životní úrovně občanů. Nalévání nových peněz do ekonomiky a vypisování státních dluhopisů jen celý problém ještě prohlubuje. Aktiva a pasiva se dostala do neúnosné nerovnováhy a ničím nekrytá spotřeba se šíří jako rakovina celou ekonomikou.  

Proboha, kdy už konečně lidé pochopí, že se nedá utrácet více, než se vydělá? Kdepak zůstala předvolební hesla- vláda rozpočtové odpovědnosti? Všechny problémy, kterým současná lidská společnost celosvětově čelí, vycházejí z vyšší spotřeby, než je vlastní produkce. Každému státu může nejvíce ublížit, když důvěřiví lidé naletí odborářům na hloupé „kecy“ o tom, jak mají nízké příjmy. Prosím vás, ukažte mi některého odborářského pohlavára, který někdy něco užitečného pro společnost vyprodukoval. Odpovím za vás, takový neexistuje. Produkují jenom nesmysly a krmí jimi celý národ. V podstatě drtivá většina národa by si přála mít vyšší příjem. Jenže tomu musí předcházet vyšší produkce hmotných materiálových statků, a ta se jaksi již delší dobu nedostavuje, vážení. Už jste někdy viděli, že by nějaká odborářská organizace předložila ekonomickou analýzu, která by ospravedlňovala důvody k navyšování státních výdajů? Já ne a co vy? 

Uvedu jeden vzorový příklad ze zahraničí:

Kanada, město Sault Sainte Marie, ve kterém odjakživa fungovaly obrovské železárny, které zaměstnávaly tisíce lidí. Odbory opakovaně vyhnaly zaměstnance do stávek za zvýšení mezd. Mzdy se vyšplhaly do takové výše, že majitel neutáhl tíhu vysokých nákladů a jednoho dne železárny prostě zavřel a výrobu převedl jinam. Tisíce lidí přišlo o práci. Po dvou letech se výroba opět rozjíždí, práci má ale jen cca 20 % z původních zaměstnanců, ti ale pracují pouze za 2/3 původní výše mzdy. Ti si tedy pomohli. 

V této souvislosti mě napadají slova Tomáše Bati:

Vy pro mne můžete pracovat - budete-li chtít.
Já vás mohu zaměstnat - budu-li já chtít.

Z logiky věci přece není důvod k jakékoli stávce nebo výhrůžkám a nátlakovým akcím. Je zde zaručena oboustranná svoboda. I naše ústava nám toto zaručuje. Tou se ale nikdo, vážení, neřídí. Stačí si přečíst zákoník práce. Na ten je totiž naše ústava hodně krátká.

Vám všem, kteří tvrdíte, že zastupujete skutečné zájmy pracujících, vzkazuji: Lžete. Lžete celému národu, neboť nedisponujete ekonomickými ani finančními zkušenostmi a znalostmi vyplývajícími z podstaty tvorby ekonomických hodnot. To nejpodstatnější je, že vy nevíte, co znamená ekonomická rovnováha, a netušíte, kde se tvoří hmotné hodnoty naší společnosti, ze kterých je živen celý stát. Vám nejde o lidi, vám jde především o vaši nadutou důležitost, moc a neschopnost se postarat sami o sebe. Vy se dožadujete, aby se o vás staral stát, a ještě si diktujete podmínky. 

Co dodat, snad jen „Ať žijí odbory!“. Podle nich to může fungovat tak leda v KOCOURKOVĚ. 

Tak mě napadá, a co když jednoho dne vstoupí do stávky těch 179 tisíc zaměstnavatelů, to se bude zřejmě všem náramně zamlouvat? 

Pokud chcete v diskuzi argumentovat případy selhání jednotlivců v naší společnosti, dodávám: Lidé s negativními vlastnostmi byli, jsou a budou, o tom tento článek není. Tento článek je o selhávajících základních ekonomických a morálních principech společnosti jako celku.  

Petr Havlíček 

www.pozitivnisvet.cz