Dluhová krize je podvod jednadvacátého století

Lidé jsou jen loutkami, se kterými si pohrávají mocní a bohatí. Bylo tomu tak vždy a je tomu tak  i dnes. Pokud státní (finanční) moc zavelí, jdeme vyloupit ten či onen stát, lidé se poslušně chopí zbraní a začnou se „mordovat“. A tak to chodí již celá tisíciletí.  

Vláda peněz

Pokud se podíváme do nedávné minulosti, ale i současnosti, lidstvo se neustále někde „mydlí“. Pro ideje, suroviny, ale hlavně pro moc a peníze. Ti, kdo jediní mohou tato svinstva rozpoutat, jsou vždy ti, co disponují mocí a penězi. Brutální vojenská síla se dnes  používá spíše v zemích, které takzvaně nemají vybudované demokratické principy, a ekonomická síla patřičně podbarvená potřebným mediálním obrazem se používá tam, kde by řinčení zbraní moc nezabralo. Ve vyspělých zemích se dnes nevedou války se zbraní v ruce, ale používají se   strategické války mozků, které jsou vedeny mezi nic netušícím obyčejným člověkem a mocnými korporacemi. Ty ve své podstatě vládnou prostřednictvím finančního dluhového diktátu, tedy vládou peněz, která je podstatně efektivnější a bez velkého rizika, že se jim vojenský konflikt vymkne z rukou a také z důvodu toho, že při tomto způsobu boje nedochází k materiálním škodám.

Nekompromisní evropský finanční diktát

Finanční mašinérie dnes nemá zájem o investice do výrobních oblastí, ty jsou příliš složité a přinášejí mnohá rizika, daleko efektivnější jsou investice do státních dluhopisů a spekulativních transakcí. Ty jsou pohodlné a přináší dvojí efekt. Za prvé, stabilní bezproblémové příjmy, které nemusí obsluhovat početný personál a za druhé se skrytě a nenápadně přesouvá majetek států pod přímou kontrolu finančního byznysu. Tato skutečnost je jasně patrná na současném stavu, kdy nejen jednotlivé státy, ale dnes již celá eurozóna, jsou nekompromisním diktátem tlačeny k spoluúčasti úhrady dluhů dnešního Řecka, a to jen proto, aby německé a francouzské banky nemusely nést ztráty ze spekulativně a riskantně investovaných investic.

Vše zaplatí občan

Zadlužení a praktická nadvláda finančních lupičů nad celým světem je již dnes patrná všude kolem vás. Za dobře naplánovanou realitní krizi v USA nebyl nikdo potrestán, naopak hlavní protagonisté a viníci jsou dnes poradci prezidenta Obamy.  Do amerických bank se nalily miliardy. V Řecku se také nehledají viníci, ale hledá se, kdo dluhy zaplatí. Naše země je rovněž zadlužena až po uši a místo toho, aby šli viníci do kriminálu, zvedají titíž politici, kteří dluhy „napráskali“, daně a ceny energií, a kdo to vše zaplatí? No přece vy, daňoví poplatníci. Vy zaplatíte nejen české dluhy, ale pravděpodobně i dluhy Řeků, posléze i Italů, Španělů, Portugalců a kdo ví, koho ještě.

Jsou naši zákonodárci hloupí nebo je někdo řídí?

Současná vláda se v tuto chvíli snaží zvyšovat daně a občas i snižovat náklady kde se dá, ale pořád jaksi nechápou, že obrovský každoroční schodek v rozpočtu, který zalepí dalšími dluhopisy, jen zhoršuje čím dál větší gigantický dluh, a všichni ti, co ho způsobili, si z ničeho nic hrají na zachránce naší ekonomiky. To přece není normální, aby dvěstěosmdesát zákonodárců bylo totálně blbých. Přece musí vědět, kam takovéto hospodaření vede. A tak se naskýtá otázka: Co za tím vězí?

Zákonodárci jsou banda bláznů

Pokud se nevěřícně díváme na to, co se děje ve sněmovně a připomíná nám to spíš blázinec než zasedání elity národa, vězme, že je to jen velká hra. Nejenže reforma prosazovaná pravicí je zcela nedostatečná, neboť neřeší podstatu obrovitého dluhu, ale levice ještě místo toho, aby tlačila na podstatně vyšší razantnost v úsporách a snížení dluhu, ji dokonce odmítá a blokuje. Připadá vám to normální? Mně tedy ne.

To Islanďané jsou jiní borci

To, co se odehrálo na Islandu, je v postatě stejný příběh, jako to, co se odehrává v Řecku.  Prostě se žilo bezhlavě na dluh. Politici ovládaní bankomafií zadlužili stát tak razantně, že jim v podstatě již Island nepatřil. A tak se jednoho krásného dne stalo, že Island zkrachoval. Islanďané se naštvali a ve všelidovém referendu odhlasovali, že dluhy nasekané politiky platit nebudou a vykutálené holandské a anglické banky utřely nos. No a Řekům to konečně dochází a chtějí to samé udělat také. Kéž by se jim to podařilo.

Vše má pevný naplánovaný scénář

A co náš stát? Jsem přesvědčen, že naše země, naše vlast, čelí útoku finanční mafie, která se nezastaví před ničím. Naši politici nám dnes a denně předvádí svoji lhostejnost a zřejmě hrají do posledního puntíku nalinkovaný scénář, který má za cíl naší zemi uvrhnout do ještě větší dluhové propasti tak, aby byla naše země rozkradena a zotročena zahraničním kapitálem, který řídí ekonomičtí teroristé. Že si za tuto službu vyslouží tučné všimné, které jim přistane na účtech ve Švýcarsku nebo v exotických zemích, se již stává každodenní mediální realitou.

Pokud se vám moje úvahy zdají až příliš konspirativní, zde uvádím jen některé příklady -  70 % daňových výnosů odchází pryč z naší země, a tento kapitál vytvořený Čechy je použit pro tvorbu blahobytu v jiných zemí. Veškeré banky a ty nejvýznamnější firmy jsou vlastněny zahraničním kapitálem, potravinářský a hlavně obchodní průmysl zastoupen supermarkety není ve vlastnictví nás Čechů. Drtivá většina nemovitostí na Václavském náměstí je v rukou cizinců, o Karlových varech ani nemluvě. Dalo by se pokračovat dál a dál. Dluh je tou mocnou zbraní, která přesouvá kapitál od občanů, firem a států do rukou bankomafie a postupně dostává na kolena jeden stát za druhým.

Opravdu jsme toto chtěli?

Nezdá se vám, že si s námi někdo hraje jak kočka s myší? Co takhle vyhlásit státní bankrot, když ČR není schopna platit svoje dluhy? Věřte, že v dané situaci by to český národ ani nepoznal. Zato bankomafie by svoje nečestné spekulativní zisky, které neslouží k zvyšování životní úrovně naší země, odepsala, stejně tak, jak si to prosadili lidé referendem na Islandu.

Petr Havlíček

www.pozitivnisvet.cz