Jen račte vstoupit dámy a pánové, račte dál. Můj druhý blogerský zápisek je právě na světě a je to na dlouhou dobu také poslední můj blogerský zářez na téma "Já bloguji". Nastíním vám v něm nyní to, jakým směrem se na svém blog.idnesu chci ubírat, o čem se vás chystám informovat a jaké mám se svým "blogsajtem" plány. Tak se tedy pohodlně usaďte ve své lóži, show na téma "Já a blog" právě začíná...
Tak tedy, ač první můj zápisek mohl v někom evokovat, že bych se chtěl ve svém blogerském nepravidelném periodiku ubírat cestou osobního blogerství, v němž bych si vyléval své veliké srdce, opak je pravdou. Svůj osobní život a politické světonázory nechám prozatím, až na občasné výjimky, sobě samému, případně s jistou formou retuší pak svým kamarádům. Ano, chtěl bych zde psát spíše o světě výpočetní techniky, literatury, hudby či cestování. Přesněji tedy o tom, co mě ve světě zaujme. Nechci se však nyní na začátku své cesty limitovat okruhy témat. Je možné, že ke zmíněným třem oblastem brzy přibude spousta bratříčků a sestřiček ze zatím utajovaných vztahů. No a třeba si občas i ublognu něco z mého soukromí. Nikdy neříkej nikdy...
Ovšem nikdy taky neříkej navždy. Nemohu tedy slíbit, že u svého blog-psaní vydržím. Prostě jsem to chtěl zkusit. Budu díky tomu moci jednou říct, že jsem taky blogoval. Že jsem bloger. A pravidelnost? Pravidelnost je matka stereotypu. Nechci se do ničeho nutit za každou cenu a proto, pokud se mi bude chtít, budu psát. Pokud se mi chtít nebude, tak...
No a pak ještě netvrdím, že skončím svoji dráhu tady na IDnesu. Původní myšlenka totiž byla jiná, chtěl jsem si vytvořit blog mimo české zaběhlé blogerské služby. Třeba si systém naprogramovat či postavit na WordPressu nebo Nuke. Už třeba jen proto, že si zde jen tak nemohu zobrazovat reklamní bannery svých ostatních projektů, což mě mrzí, protože když už tomu blogování věnuji čas, mohl bych mít zpětnou vazbu i v podobě toho, že si moji potencionální čtenáři občas kliknout na můj banner a vlezou i na mé stránky. Chápu však, že to není v zájmu provozovatele serveru. Fakt, že se mi však tyto technologie nechtělo zkoumat zrovna o vánočních prázdninách, stejně jako hrabat se v učebnici PHP, mě dohnal až sem - na Idnes.cz. Pokud bych se ovšem přeci jen jednou dokopal k tomu vytvořit si něco více svého, je možné, že odsud uteču.
Někdo by možná namítl, proč jsem tedy na IDnesu, když jsou i jiné možnosti blogerských on-line služeb. Na to mohu říci jen, že prostě i přes různá ALE, se mi blog na idnes.cz jevil jako nejlepší alternativa.
PS:
Všechno má jedno úskalí a tím je fakt, že kde není výše zmíněná zpětná vazba, tam časem ani kuře nehrabe. Tedy česky řečeno - je sice fajn psát si sám pro sebe, ale místo toho bych mohl ve svém časovém nedostatku dělat jiné věci, k čemuž by časem mohlo dojít. Z tohoto velmi podstatného důvodu bych byl rád, kdyby jste, pokud vás mé zápisky kladně či negativně osloví, napsali mému já pod můj příspěvek váš příspěvek do soudružky diskuse. To je totiž ten nejlepší benzín pro mé koně. I love you!
