Nemám přítelkyni, ani blog

Jsem si naprosto vědom toho, že nejsem v tomto směru sám a proto se vám s tímto svým stavem nebojím svěřit a doufám také, že moji důvěru ve vás vloženou nezklamete a budete tento blog brát se vší vážností a nikoliv pouze jako fun-site.

 Ano, je to tak, nemám přítelkyni, ale ani blog - platno k dnešnímu dni - tedy 28. prosince 2012. Aktuální absence první z komodit mě, alespoň nyní 7 dní po dlouho avizovaném a nekonaném konci světa, příliš netrápí. Ovšem vědomí, že nevlastním svůj vlastní blog mě již nějaký čas budí ze spaní ve dne (což je dobře, protože přes den se má pracovat), tak i v noci (což není dobře, protože pak nemůžu usnout a usínám právě přes den, tudíž pracuji málo).

 A jelikož už nad tímto svým nedostatkem přemýšlím hodně dlouho, rozhodl jsem se právě dnes, že je nutno tuto absenci řešit. Stanu se tedy mužem činu, stanu se blogerem. Fakt, že nyní čtete tyto řádky je pak jasným důkazem toho, že jsem proměnil slova ve skutečnost. (Budu-li chtít, příště zkusím udělat z vody zlato).

 Vím, mohl bych se spokojit s krátkými výkřiky na sociálních sítích. Ovšem jsem rozený grafoman, píši již od dětství a krátké příspěvky, jak ostatní grafomani jistě tuší, mě uspokojí tedy jen krátkodobě. V životě jsem si vyzkoušel řadu různých literárních forem a psával jsem, což bych chtěl podotknout, pro různá periodika. Svého času i velmi kvantitativně, přitom si však drže kvalitu - což je vlastnost, které si na sobě nejvíce cením. A právě to, že nyní téměř nepublikuji - vyjma občasných článků ve vlastním hudebním magazínu, náhodných článků v odborných počítačových a herních magazínech, šuplíkové poezie a povídek končících v koši, je také tento objemně podstatný fakt jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl pustit do tohoto blogového projektu. Chci si tím zaplnit díru ve svém grafomanském srdci.

 Vím také, že nadpis výše uvedený, je bičem, který jsem si na sebe upletl. Vím, že jestli díky svému blogu jednou skončím na Exotopedii, bude právě nadpis mého prvního blogového příspěvku tím, co bude oním důvodem, proč jsem tam byl zařazen. Na druhou stranu, nemělo by býti snem každého blogera jednou na Exotopedii skončit? Vždyť ono zařazení do zmíněného internetového bestiáře, je jasným potvrzením toho, že člověk svým psaným projevem zaujal, že se odlišil tak výrazně, že stojí za zapsání.

 Všichni jsou blázni, jen já jsem letadlo... Právě začínáme, je nám fajn.