- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Píšu nebo obrázkuji proto, že to mne baví mne...a někoho dalšího :) Kdyby to bavilo jen mne...a ostatní jen provokovalo...asi by mne to rychle bavit přestalo :) V RSS mám lidi...kteří zase obráceně...z mnoha důvodů baví mne...a chodím splknout...nebo rejpnout, přijde na věc :)
A já nemám nikoho nikde. Prostě někoho potkám nebo nepotkám... když jsem to "řešila systémově", jen jsem z toho byla nesvá, že "to musím všechno stihnout". Každý to máme trošku jinak.
Tak tenhle článek a následná diskuse jasně ukázala, že význam diskuse je přeceňovaný. Je nás pět co se tu dohadujeme a otázka zní, jak tato diskuse pomohla tomu nejdůležitějšímu, proč by měl každý bloger psát. Totiž čtenosti. Já vidim že nijak moc. A podobně je tomu i v jiných případech. Diskuse na idnes je totiž uzavřená. Je pro ty, kteří se zaregistrovali. A když sleduju různé články, tak se v komentářích objevují stále stejná jména. To znamená, že zpětná vazba /to je opravdu odporné slovo/ prakticky nefunguje. Celé to divadlo funguje tak, že autor napíše článek a v diskusi se na něj vrhnou stále titíž lidé, kteří mu napíšou že je buďto pitomec nebo genius. Argumenty pro jedno či druhé označení najdete minimálně a pouze v případě, kdy se sejdou lidé vyšší úrovně, jako dnes zde, nelétají prostorem anatomická či zvířecká pojmenování. Jenže výsledek je pouhým popoledním pohovorem v mém případě a večerní siestou u vás ostatních. A takto to funguje všude. Proto můj názor na diskuse zůstává stejný. Je jen na autorovi, jak moc je pro něj tato forma chatu důležitá, rozhodně ale není na místě jej odsuzovat, když se rozhodně, že jí nepotřebuje.
Pak se, pane Králi, lišíme v premise.
Nepíši (já) pro karmu, ani pro čtenost. Asi v tom se patrně lišíme.
Pokud něco napíši, chci vědět, co si o tom tématu myslí jiní lidé.
I ty invektivy trollů je třeba unést, nebo je umět přejít, nebo zesměšnit,
Za sebe to tedy řeknu tak, že nepíši pro sebe, ale pro ostatní lidi. Někdy se sporným úspěchem. Ale nedopustím se tak tvrdého odsudku, jako Vy.
..já ..jak vesnický jouda....který facebook nemá....si myslím, že v něčem máte pravdu....ale také je to o tom...že mnozí zjistili..že na blogu by měli psát alespoň trochu gramaticky správně....zvládnout shodu podmětu s přísudkem....a taky sestavit větu, která ten podmět, přísudek, předmět, příslovečné určení přívlastek nebo doplněk obsahují........tady prostě "lajkovat" nemusí stačit....
Tak, tak, pane Nádvorníku. Nebo třeba dovednost použít pátého pádu.
Já osobně vnímám veliký rozdíl mezi facebookem (či jinou soc. sítí) a blogem. V blogu mám možnost sepsat více, než několik slov. V blogu se i těším na příspěvky (jakékoliv), neb mě rozšíří momentální pohled na to, o čem jsem psala. V blogu jsem nucena přemýšlet i nad gramatikou a stylistikou....sociální síť je z mě vnímána spíše jen jako obecná možnost výkřiku. Nic hlubšího v tom nehledám....a ani jsem nenašla. A proč píši? Protože mě to baví, protože mě zajímají i případné názora jiných a protože se někdy chci podělit o to, co jsem viděla, nebo mě napadlo. Asi tak
Já s Vámi, Davide, docela souhlasím. Myslím, že naprostá většina blogerů, včetně mne, jsou svým způsobem "exhibicionisté", a proto je i reakce diskutujících zajímají.
Zajímavá je i paralela mezi sociálními sítěmi a blogem - alespoň tím zdejším. Řada diskutujících či blogerů se "kasá", že oni FB nikdy, hovoří o odosobnění komunikace, ale tady diskutují ostošest s úplně cizími lidmi.
To jste nepochopila princip xichtoknihy.
diskuse tak moc důležitá není a zpětná vazba, to je naprostý nesmysl. Jestliže napíšu článek, je mi úplně jedno, jakou reakci vyvolá a co mi kdo v diskusi napíše. Pochopitelně, jako asi každý mám radost, když se článek líbil a když mi to někdo napíše ale rozhodně své názory nemám potřebu jakkoliv obhajovat nebo vysvětlovat. Pro mne je nejdůležitějším faktorem skutečnost, že si můj blog přečetlo určité množství lidí.
Netýká se to spíš těch, co jsou přesvědčeni o své genialitě? Sám jsem tedy vděčnej za jakoukoli připomínku ke svýmu článku, a baví mě i se případně dohadovat nad nečím z něj, často jsem s etak poučil i získal další inspiraci
ono je to totiž tak, že sebevětší a rychlejší technika neumožní zvýšit počet interakcí u jedné skupiny lidí, ten zůstane plus mínus stejnej jako dřív, když třeba nebyl internet. Prostě když se začlo víc telefonovat, tak se o to míň přestalo vykecávat na pavlači, ale suma sumárum to vyšlo nastejno, podobně jako teď
Jo, víc než do svého "zasycení" prostě nezvládneme...technika-netechnika, mozky máme z doby kamenné :-)
Já sice mnoho nepíši, ale když už náhodou něco napíši, tak vždy jen a pouze kvůli zpětné vazbě. Osobně nechápu blogery, kteří pod svým článkem nepovolí diskuzi. K čemu pak takový článek je?
Pod to se podepisuji.
Napíšu-li něco, nesu za to osobní odpovědnost a musím strpět pochvalu i kritiku. A pokud jen něco vybzdím, pak jsem zbabělec typu Hrabalova přednosty stanice.
Opakovaně vyzývám iDnes, aby byly články se zakázanou diskusí viditelně označeny, abych jim nezvyšoval bezděčně čtenost.
Takové články stejně nečtu, nezajímají mě, jen jsem si je chybně otevřel.