Mohu Vám jen z vlastní zkušenosti poradit. Když jste to už dvacet dnů vydržel bez cigára je třeba ihned alespoň na čas změnit zaběhnuté zvyky. Třeba párkrát nejít do kuřácké hospody a místo toho si jít třeba zaplavat. Já jsem před jedenácti roky změnil kompletně své zvyky, vzal si dovolenou a v jiném prostředí zavedl jiné rituály. Když jsem se vrátil do práce musel jsem si vyžádat nekuřáckou kancelář (naštěstí pro mne zaměstnavatel brzy zakázal čmudit úplně) a dnes mě nevadí si (ovšem vyjímečně) sednout do kuřácké společnosti.

Blahopřeji ke skoncování se zlozvykem kouření. Dá se to, je to sice obtížné, ale stojí to za to. Jsem už šestý rok "čistý". Chuť na cigaretu dostávám i dnes, jen velmi málo a vždy ji bez problému "schovám".

Jo a k těm penězům - stejně se neušetří. Při mých nákladech na kouření, tj. kolem 1600,- Kč měsíčně (+/-), bych měl mít ročně ušetřeno zhruba 20.000,- Kč. Nemám je. Ale mohl jsem si koupit spoooooooooustu věcí, které bych, kdybych kouřit nepřestal, nejpíš neměl...

Není to jen o penězích, ale Vašem zdraví. Srdce, cévy... to vše Vám vydrží o nějaký rok déle.

Elektronická cigareta pomůže jen někomu, ke skutečné cigaretě se vůbec nedá srovnávat. Doporučuji hypnózu, autosugesci, Sylvovu metodu-představy odporné cigarety v kaluži, její aroma... Abstinence musí trval aspoň půl roku. Objeví-li se kdykoli nutkavá /!/ touha po cigaretě, pak abstinence je pouhé sebetrýznění, které stejně skončí koupením si cigaret. Občas jsem si vzpomněl na cigaretu, ale po Nicorete už to nikdy nebylo nutkavé. A to mám velmi slabou vůli. Motivace je velmi důležitá-peníze a zdraví. Ideální se stoprocentní zárukou je tzv. sublimační hypnóza, vhodná doslova pro každého. Je škoda, že se tato mimořádně efektní metoda neužívá. Rád bych tuto metodu rozšířil mezi ostatní, ale chybí mi k  tomu podnikavost a jeden specialista-zvukař. Touto metodou se dá vyléčit doslova jakákoli závislost a nejen ta, protože každého z nás ovládá podvědomí. Ale to je na jiný článek...

Kamarádovi například pomohla akupunktura. Ono je to totiž hrozně individuální, například ty náplasti byly u nás obou zcela k ničemu a Vy jste první člověk od kterého "slyším", že mu opravdu pomohly.

U mne po tom 11.9.1999 (bylo to na zatmění slunce, tak se to datum dá dohledat ), kdy jsem s tím z minuty na minutu seknul, byly opravdu kritické první tři dny, kdy trvala ta fyzická závislost (studený pot, nesoustředěnost apod.) a pak nějakou dobu i ta psychická kdykoli jsem si dal kafe anebo šel na velkou ... po pěti letech jsem pak sice na chvíli znovu začal (rozvod a tak), ale i to je naštěstí za mnou. Držím palce

PS: Zkuste si pořídit elektronickou - když je ta chuť opravdu nepřekonatelná (třeba v té hospodě jak píšete), tak to hodně pomůže.

Stačí jednou jít na pivo a závislost je zpět. Musíte-li si občas od někoho cigaretu vzít, pak je to špatně. chce to každodenně si sugerovat věty jako-cigarety jsou odporné, cigarety mi nic neříkají...Mě pomohly nálepky Nicorete, kdy si tělo postupně žádalo méně cigaret. Poslední týden už jsem se musel překonat. Jako náhradu jsem začal mlsat. S kouřením jsem přestal, ale jako někteří bývalí kuřáci přibral jsem o deset kilo, což se časem shodí-stačí vhodná strava a vhodná roční doba. Mlsat jsem skončil asi po dvou měsících. Zelí spaluje tuky, vláknina zasytí, v létě je menší chut na jídlo...Takže něco za něco. Úspora každý měsíc přes 2500 kč, lepší dech i zdraví, žádné starosti. První rok jsem občas měl chut, ale dá se to překonat.

Držím palce Já se k tomu nějak nedokážu dokopat.

Jak píšu výše. Změna zvyklostí. Mě třeba žena tolerovala kouření a to byla chyba. Sice se mě podařilo přestat, ale mohlo to být mnohem dřív. Kdyby řekla buď nebudeš smrdět cigaretami nebo tě nechci tak bych si vybral velmi rychle. Takto jsem se k tomu dokopal po prvních zdravotních potížích. A kupodivu to šlo snadno. Je třeba naprosto změnit životní zvyky aspoň na čas a to v začátku někam odjet bez cigár a věnovat se třeba rekreačnímu sportu, vycházkám a vynechat hospody a kávový rituál. Kafé bez cigára to mě dalo zabrat nejvíc. Pokud ovšem kouří oba partneři je to velmi těžké. Už v zájmu jejich dětí by měl člověk přestat. Uvědomil jsem si to moc pozdě a dnes vidím jak mé dospělé děti (oba nekuřáci) mají radost z toho, že jsem přestal a nedělám špatný příklad jejich vnukům.