Návrh evropského balíčku k oběhovému hospodářství, který Evropská komise zveřejnila v polovině minulého roku, počítá s tím, že evropské země budou do roku 2030 recyklovat 70 % komunálního odpadu.
Naše asociace dlouhodobě podporuje myšlenky balíčku k oběhovému hospodářství, zejména větší orientaci na třídění a další úpravy odpadů, včetně energetického využití jeho energeticky bohaté části (nikoli celé neupravené směsi). Vítám, že se s balíčkem nově mediálně identifikovala i nadnárodní zahraniční společnost SITA (Suez Environment).
Mírně opožděné zapojení společnosti SITA lze vysvětlit tím, že firma dlouhodobě působí spíše v oblasti průmyslových odpadů a její podíl na trhu služeb komunálních odpadů je oproti ostatním svozovým společnostem podstatně nižší. Velmi vítáme, že se k nám SITA nyní připojila v argumentaci k obhajobě evropského balíčku k oběhovému hospodářství.
Součástí balíčku je mimo jiné i to, že by se v roce 2030 mělo recyklovat plných 70 % komunálních odpadů a 80 % obalových materiálů. Ministerstvo životního prostředí se loni k balíčku postavilo kriticky, věřím však, že se postoj resortu postupem času změní. Je nezbytné odpadové hospodářství orientovat na větší třídění a úpravy odpadů, recyklaci a energetické využití jejich energeticky bohaté části, a nikoli celé neupravené směsi (obsah černých popelnic bez úpravy je naopak nezbytný pro spalovny odpadů). Odpady jsou cenná surovina, proto je třeba je co nejvíce třídit a využívat. Vždy však za ekonomicky smysluplných podmínek s co nejmenším dopadem na původce odpadů a s cenou akceptovatelnou v českých podmínkách a odpovídající možnostem zdejších občanů.
Výsledky českého odpadového hospodářství jsou ve srovnání s dalšími státy, které byly před zhruba 20 lety na stejné, tedy nulové startovní linii, velmi dobré. Mezi postkomunistickými zeměmi jsme na tom ve většině odpadových parametrů nejlépe. V omezování skládkování komunálních odpadů jsme dokonce úspěšnější než mnoho západních států. Podle údajů Eurostatu z roku 2012 bylo v České republice skládkováno celkem 174 kg směsného komunálního odpadu na občana za rok. To je méně než např. v Irsku, Španělsku, Portugalsku, Itálii či Řecku a v drtivé většině postkomunistických států. Nabízí se tedy otázka, proč přední představitelé resortu životního prostředí opakovaně tvrdí, že je Česká republika skládkovou velmocí. Podle mě není nutné ani vhodné takto ČR poškozovat. Samozřejmě, vždy je co zlepšovat a v tomto směru jsou důležité trendy. Podle údajů ze statistické ročenky MŽP se za posledních 5 let v ČR uložilo na skládky o 1 000 000 tun odpadu méně, a to bez jakéhokoli navýšení poplatků za skládkování. Trendy jsou tedy pozitivní.
Podle zkušeností recyklačních firem by k podpoře recyklace a zásadnímu omezení skládkování stačilo navýšit poplatek na konečnou částku 700 Kč. V zákoně již je stanovený rok zákazu skládkování. Důvod pro razantní navýšení poplatku, aby se odpady odklonily od skládek, tedy objektivně chybí. Využitelné odpady bude nutné odklonit tak jako tak. Je otázkou, proč MŽP stále prosazuje masivní zdražení až o 200 %. Ještě před dvěma lety ministerstvo přiznávalo, že zvýšení poplatků je nezbytné pro podporu výstavby nových spaloven odpadů. Evropská komise však opakovaně uvádí, že další spalovny v České republice nepodpoří a že bychom se měli orientovat spíše na třídění odpadů, na jejich recyklaci a na další úpravy. S tím souhlasím já i naše asociace a v tomto případě se shodujeme i s ekology. Můžeme si položit otázku, pokud zde bude stálý tlak na násobné zdražení za účelem podpory nových spaloven, zda nám MŽP nepřipravuje podobný osud jako v oblasti fotovoltaiky a zda budou občané opět nuceni platit ze svých kapes byznys několika vyvolených.
