Vláda v těchto dnech schválila dva věcné záměry zákonů, které mají nahradit dosud platnou odpadovou legislativu. Jedná se o věcný záměr zákona o odpadech a o věcný záměr zákona o výrobcích s ukončenou životností.
To podstatné však přijde ve fázi přípravy paragrafového znění. Myslím, že je třeba upozornit zejména na finanční dopady chystané legislativy, ale i na ohrožení tržního prostředí v oblasti recyklace.
Základním problémem věcného záměru zákona o odpadech jsou citelné finanční dopady na občany a na průmysl. V zákoně se počítá s dokonce několikanásobným zdražením poplatků za skládkování, které se dále promítnou do poplatků, které jdou z kapes občanů a firem. Ministerstvo životního prostředí svůj plán obhajuje ekonomickou analýzou, podle které mají být dopady na obce při jakékoli míře zdražení de facto nulové. Tomu však nikdo nevěří. Analýzu MŽP opakovaně odmítli zástupci průmyslu, svazů obcí i odpadový sektor (více zde). Ministerstvo však odmítá vzít na vědomí odborné připomínky k ekonomické analýze a stále trvá na své pravdě. Přitom je již obecně známé, že pro podporu recyklace, úpravy odpadů a další omezení skládkování by stačilo zdražení z nynějších 500 Kč 700 Kč, což potvrzuje i samotný recyklační sektor. Podstatně vyšší zdražení je však nutné pro podporu nových spaloven odpadů, které však již ani Evropská unie nedoporučuje a odmítá na ně poskytovat dotace. Děje se tak především kvůli novým vysokým cílům recyklace, které jsou součástí evropského balíčku k oběhovému hospodářství.
Věcný záměr zákonu o výrobcích s ukončenou životností obsahuje množství novinek, které jsou pozitivním posunem oproti stávajícímu široce kritizovanému a prakticky nekontrolovatelnému stavu v oblasti sběru a zpracování zejména elektrozařízení. Hlavním problémem tohoto zákona je však alarmující omezení tržního prostředí jak ve sběru (více zde), tak ve zpracování upotřebených výrobků. Velmi reálně hrozí, že se celá tato část sektoru přesune do netržního oligopolního nastavení, kde vše budou ovládat tzv. kolektivní systémy (více zde). Věc opakovaně kritizoval i antimonopolní úřad (více zde + stanoviska ÚOHS). Důsledkem takového nastavení může být silné ohrožení investic všech recyklačních subjektů, které stojí mimo kolektivní systémy (nemají s nimi smlouvu), i budoucí citelné navýšení nákladů na fungování systému recyklace výrobků. Důvod je jednoduchý, kde není dostatečná soutěž a konkurence, tam není třeba být nejlepší a levný. Přitom celý systém recyklace výrobků platíme všichni při nákupu nového zboží. Legislativní rada vlády měla k návrhu množství připomínek, které by se měly promítnout do paragrafového znění. Věřím, že v rámci prací na paragrafovém znění obou nových zákonů, bude možné kritizované body věcných záměrů posunout do racionální a fungující roviny, a to jak technické, tak věcné a v neposlední řadě i do roviny akceptovatelných ekonomických dopadů. Samotná Komise RIA, pracovní a poradní orgán české vlády, jehož účelem je zkoumání dopadu nových zákonů, vyzvala resort k nezbytnému doplnění hodnocení dopadů regulace: "Komise RIA důrazně požaduje, aby bylo zpracováno podrobné a pečlivé hodnocení dopadů regulace k paragrafovanému znění zákona, které bude nejen identifikovat všechny náklady a přínosy vyplývající v tu dobu již z konkrétních ustanovení, ale bude tyto náklady a přínosy hodnotit kvantitativně."
