V odborném odpadářském tisku se polemizuje, zda je vhodnější cesta budování spaloven odpadů (ZEVO) a s tím spojené násobné zdražení poplatků, nebo třídění odpadů do barevných popelnic a na třídících linkách, bez potřeby zdražení.
Za sebe říkám, že vhodnější cesta je třídění a recyklace odpadů. Odpověď na tuto otázku není v poloze názoru, ale spíše faktu. Přesvědčit o tom se můžeme i v textech doprovodných dokumentů Evropské komise k "Balíčku oběhového hospodářství", tedy moderní evropské strategie, jak dále nakládat s odpady tak, aby se staly zdrojem potřebných surovin a jen se neskládkovaly nebo nespalovaly ve spalovnách odpadů nebo v ZEVO. Třídící linky na komunální odpady jsou zcela relevantní a z pohledu EU doporučované technologie, které mají mít v budoucím řešení odpadového hospodářství místo.
Aktuálně je v EU cca 570 těchto zařízení s kapacitou 55 milionů tun a stále jsou ve výstavbě další. Důvod je jednoduchý. Úprava směsných odpadů technologickým tříděním znamená snížení množství odpadů ukládaných na skládky. A to je vždy pozitivní (více viz zde). Skládkování má být dle EU omezeno k roku 2030 na 10 %. K dosažení vysokých recyklačních cílů vnímám jako podstatnou také další intenzifikaci sběrné sítě barevných kontejnerů (nádoby, či pytle na třídění do domů).
Někteří členové České asociace odpadového hospodářství se již dříve touto cestou vydali a úspěšně (více viz zde). Jde to a zcela bez potřeby nové legislativy a s ní spojeného navrhovaného násobného zdražení poplatků v zákoně, které se opakoveně snaží prosadit Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a provozovatelé spaloven. Počet obcí, kterým naše členské společnosti umožňují intenzivnější třídění přímo u domů, stále roste. V některých lokalitách se doplněním barevných sběrných nádob přímo do domů dosáhlo snížení produkce směsného komunálního odpadu (SKO) o 52 %. Snížení SKO vnímá EU jako jednu z priorit balíčku. Pokud SKO nevznikne, není uložen na skládky a není spálen ve spalovně (ZEVO).
Intenzifikace sběrné sítě v příslušném městě dále přinesla zvýšení třídění u plastů o 62%, u papíru o 21% a u BRKO o 15%. Je však zřejmé, že samotné třídění ze strany občanů nedosáhne potřebné mety evropského recyklačního/separačního cíle 65% komunálního odpadu (v roce 2030).
Jaké jiné technologie, než linky na třídění SKO a jeho složek, by mohly ke splnění cíle přispět? Skládky? Ne. Spalovny (ZEVO)? Také ne.
K nutnému dalšímu navýšení separace přispějí právě třídící linky. K rozvoji recyklace pak finální zpracování pro recyklaci. Pro rozvoj třídících linek však potřebujeme úpravu chybně nastavené novelizované vyhlášky MŽP v parametru výhřevnosti (více zde). A to z nových 6,5 MJ/kg v sušině, na 6 MJ/kg v normálním odpadu (dříve vyhláška MŽP obsahovala 8 MJ/kg). Oprava vyhlášky podpoří výstavbu nových třídících linek, jejichž stavba byla kvůli novele vyhlášky MŽP zastavena (více zde).
Pro podporu recyklace samotné a recyklačních technologií, pak jako ČAOH doporučujeme daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků a recyklátů, snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu a preferenci recyklovaných výrobků při veřejných zakázkách. To je část našich doporučení pro možné splnění evropských cílů.
