Dokážeme rozumně nakládat s odpady?

Evropské trendy v odpadovém hospodářství mají jasný směr: více recyklovat a rovněž využívat zbytkový komunální odpad k výrobě energie. Česká legislativa ale za evropským přístupem pokulhává a podporuje výstavbu dalších spaloven.

O co jde Evropské unii?

Dlouhodobým cílem EU je výrazně snížit objem odpadů ukládaných na skládky, zároveň ale nemá docházet k přesunu odpadu ze skládek do nových kapacit spaloven na směsný komunální odpad. Přednost mají mít jiné formy zpracování a důležitá je i prevence vzniku směsných odpadů, zejména primární třídění u původců. Nevytříděné odpady lze dále třídit na třídicích linkách. Výstup z nich je pak možné využít zejména na tuhá alternativní paliva (TAP) do stávajících energetických zdrojů nebo, z menší části, do cyklu recyklace. Paliva z odpadů, která se v EU běžně vyrábějí z průmyslového i komunálního odpadu, Evropská komise doporučuje využívat například v cementárnách, elektrárnách nebo teplárnách.

Výhody tuhých alternativních paliv

Kromě toho, že TAP znamenají využití odpadů k výrobě energie, nabízejí také cestu ke snížení emisí. To se bude hodit v souvislosti se zaváděním přísnějších evropských podmínek, označovaných zkratkou BREF.

Některé spalovací zdroje budou muset od roku 2018 plnit náročnější limity z hlediska ochrany ovzduší. Řada z nich ale nemůže nové podmínky splnit, jestliže nezmění palivový mix nebo neupraví technologie čištění spalin. Pokud ovšem sníží – dnes většinou stoprocentní – podíl uhlí a zbylou část nahradí právě palivem z odpadů, pak výsledky měření ukazují, že zdroj splní přísnější limity a může být dále provozován bez potřeby zásadních technologických úprav. Uhlí totiž při spalování produkuje větší množství škodlivin než certifikovaná paliva vyrobená z odpadů. Jedná se tedy o opatření, které má významný ekologický rozměr.

Problematická česká cesta

V českém prostředí se rozvoji třídicích linek a masivnější výrobě alternativních paliv z odpadů bohužel postavila do cesty novela vyhlášky č. 294/2005 Sb. z roku 2016, která zpřísnila parametry pro ukládání zbytkového odpadu z třídicích linek na skládky. Nové nastavení v ČR je prakticky nejpřísnější v Evropě a kritizují ho jak firmy, které se zabývají recyklací a zpracováním odpadů, tak ekologické organizace. Dokonce existuje několik odborných posudků předních odborníků z akademické sféry (ČVUT, VŠCHT), které prokazují chybnost nového zpřísnění a zejména jím zaváděných hodnot. Náprava však stále nebyla učiněna. Ministerstvo životního prostředí chybu ve vyhlášce zatím neopravilo.

To v praxi vede k zastavení řady moderních projektů linek na třídění odpadů a na výrobu tuhých alternativních paliv. A co je opravdu alarmujícím a paradoxním výsledkem novelizované vyhlášky? Na skládku bude ve větší míře ukládán zcela neupravený obsah černých popelnic se směsným komunálním odpadem, místo toho, aby byl tento odpad na moderních linkách vytříděn a byly z něj vybrány komodity využitelné jak energeticky, tak materiálově. Podle novelizované vyhlášky se totiž přísný parametr výhřevnosti vztahuje pouze na výstupy z třídících linek, zatímco nezpracovaný směsný odpad může na skládku bez jakéhokoliv omezení.

Jak dál?

Pokud chceme nakládat s odpady rozumně, nezbývá než změnit aktuální chybné nastavení zmíněné vyhlášky. Jako schůdné řešení se jeví nastavení parametru výhřevnosti zbytkového odpadu, ukládaného na skládku, na hodnotu 6 MJ/kg (před novelou 8 MJ/kg, po novele v přepočtu ze sušiny 4,2 MJ/kg). To je odpovídající hranice pro třídicí linky, které samo Ministerstvo životního prostředí podporovalo dotacemi v minulém období a podpořilo tak investice do jejich vzniku. Tuto hodnotu tedy MŽP dlouhodobě respektovalo a samo doporučovalo jako objektivně vhodnou a dlouhodobě udržitelnou.

Pokud bude vyhláška rozumně upravena, bude možné výrazně snížit objem směsných odpadů, uložených na skládku, a podstatnou část dále energeticky nebo materiálově využít. Věříme, že Ministerstvo životního prostředí co nejdříve odborně vyhodnotí aktuální situaci a podnikne potřebné kroky k nápravě.