„Školy v austerocénu, době šetřivé“

Od ledna vstupuje školství do nové éry: více peněz na platy učitelů, méně prostředků na pomůcky. Jak se školy vyrovnají s dobou šetřivou a co to znamená pro žáky i rodiče?“

Na konci kalendářního roku brečí všichni, nemáme peníze na další rok, takový je kolorit vánoc ve školských zařízeních. Na druhé straně nemálo škol má své rezervní účty na poměrné slušné úrovni, a poučka utraťmě všechno ještě letos je také průvodním jevem většiny rozpočtových a příspěvkových organizací. Co by, kdyby...

Letošní rok je ale přece jen jiný. Od 1. ledna přechází financování všech výdajů na zřizovatele (i když stát část pokryje z RUD). Jakkoli s tímto převodem souhlasím a považuji jej za smysluplný, tak už ve svém minulém článku jsem prohlásil, že úspěch stojí a padá s výší opravdových financí, které na školy dojdou. Obecný stav dobře popsal Jan Wagner ve svém článku.

Letošní rok provází ještě k tomu i příchod nové vlády a proklamace, jak všechno bude jinak. Bude tomu opravdu tak? Uvidíme..

A tak tedy jen pár poznámek.

Více peněz učitelům, méně všeho ostatního ze státního

Z obecného hlediska s tímto škrtem souhlasím, zatím postrádám smysluplný nástin skutečných realizovatelných změn. V současné době existuje celá řada modelů, které mohou k úsporám a možná i k efektivitě učení pomoci (PAQ Research), ale překotná změna financování dnes dává jen školám nejistotu. Otázkou ovšem zůstává, zda by k takovým potřebným změnám došlo, kdyby tu nebyl přímý finanční tlak.

Hlavní filozofie reformy je jednoduchá a přijatelná. Platy učitelů musí růst. A kde jinde na to vzít, než z toho, na čem se dá „ušetřit, nebo to zaplatí někdo jiný. Je to jako domácí rozpočet: chcete si koupit nový luxusní automatický kávovar? Jednoduše přestaňte kupovat kávu. Chcete lépe placené pedagogy? Jednoduše přestaňte kupovat učebnice. Logika je neprůstřelná.

Školy, které si dosud žily v blahobytu a utrácely za „divné“ věci jako barevné papíry do výtvarné výchovy nebo náhradní žárovky, budou přirozeně penalizovány. Proč podporovat rozhazovačnost? Naopak školy, které již nyní fungují v režimu „kreativní chudoby“ – kde se z kartonu staví nejen vánoční betlém, ale i model atomu a školní rozhlas – ty budou mírně potěšeny.

Nejkrásnější je nový výpočet. Už žádný nudný paušál na žáka! Teď budeme brát v potaz průměr za tři roky, vynásobený koeficientem odvozeným od druhu školy, podělený výdaji na platy a přičtený k modlitbě ředitelovy babičky. Výsledek je přesný, vědecký a pro ředitele naprosto srozumitelný. Ehmmm... Škola už nebude pasivním příjemcem peněz, což zcela schvaluji, ale aktivním řešitelem matematických olympiád na úrovni rozpočtového oddělení. Jakou k tomu budou mít pání principálové průpravu?

Očekávané scénáře budou vskutku povznášející:

• Školní výlet: Třída vyrazí na exkurzi do místního parčíku, kde budou pozorovat ekosystém mravence. Cestovné se totiž počítá z položky „dopravné“, která byla zrušena jako přežitek.
• Učebnice dějepisu: Žáci se budou učit z fotokopií kapitol z jediné učebnice, která se nakopíruje na stroji, jehož toner se koupí ze sběru starého papíru. Moderní dějiny skončí před 70 lety, abychom kopírováním neporušili autorská práva.
• Jen ta AI poběží dál, v mnoha školách můžeme digitálními zařízeními doslova dláždit, pokud je tedy máme po nákupu v prosinci minulého roku v květnu už vybalené z bublinek...
• Další příklady nechávám na vás...

Zřizovatelé, tedy obce a kraje se určitě vyrovnají s povinností doplácet ze svých rozpočtů na to, aby školy měly toaletní papír. Je to skvělý trénink komunální solidarity a návrat k lidovým kořenům, kdy se na opravu střechy školy skládala celá vesnice.

Ne, žádná apokalypsa se nekoná. Z hlediska provozu škol určitě přichází doba šetřivá, ale to obecně nepovažuji za nijak škodlivý parametr. Horší je ona nejistota, se kterou se školy musí nyní potýkat, protože i ve škole je potřeba zejména velké nákupy plánovat.

Společně se všemi evangelisty moderního pokroku prohlašuji, že budoucnost školství je zářivá. Je jen trochu škoda, že vedení škol zrovna teď neví, kde na ta osvětlující tělesa, bez kterých to osvícení nepřijde, najde finanční zdroje.