Mýtus „digitálních domorodců“ aneb Proč váš potomek umí scrollovat (JEN)

Vážení rodiče, pojďme si konečně říct tu nepříjemnou pravdu nahlas: to, že jste batoleti vložili do ruky tablet místo chrastítka, z něj ještě neudělalo IT génia.

Ani digitálního domorodce. Ani digitálního čehokoliv užitečného. Spíš jste vypěstovali špičkového konzumenta obsahu s palcem trénovaným na olympijskou úroveň swajpování.

Termín „digitální domorodci“ (děkujeme, Marcu Prensky, rok 2001) se stal ideální výmluvou. Učitelé si odfrknou, rodiče se uklidní a politici mají další buzzword. Realita je ale o něco krutější: a mnohem tragikomičtější. Zvlášť, když moderní guroové a máme jich plnou NPI síň, hned hlásají, že máme jedny z nejskvělejších IT gramotností v Evropě. Ono, totiž tenhle problém nebude jen náš.

Takže si to ukažme názorně: nahoře na ledovci se krásně hřeje vaše dítě:

TikTok nonstop, YouTube na 2×, hry, kde dokáže vyhrát válku jedním prstem.

Pod hladinou? 42,5 % mladých tvrdě naráží na dno. Úroveň „digitálního povědomí“. Volný překlad: umí zapnout displej. A to je tak všechno.

Co se stane, když po nich chcete něco, co není 15sekundové video

Iluze experta

Jsou online 24/7, ale jejich dovednosti končí u posílání memů a přepínání filtrů. To z nich dělá profesionální konzumenty. Nic víc.

Kancelářský šok

Požádejte o formátování textu nebo jednoduchý vzorec v tabulce a sledujte, jak se jejich digitální sebevědomí smrskne rychleji než vaše trpělivost. Tabulka pro ně není nástroj. Je to nepřátelská invaze z parallelního vesmíru.

Komunikační a bezpečnostní dno

Napsat slušný formální e-mail místo „ahoj, tak co?“ je pro spoustu z nich nadlidský výkon. Zálohování dat? Kyberbezpečnost? To je pro ně něco jako středověké čarodějnictví. „Ale já jsem pořád online, tak to přece umím…“ No jasně. Stejně jako člověk, který jí příborem, automaticky vystudoval medicínu.

Co se skrývá pod hladinou (a proč by vás to mělo i bolet)

• Tabulková panika: nejen že data nevyplní, oni je ani pořádně nezarovnají.
• Smrt formální komunikace: v éře pětivteřinových klipů se vytratila schopnost sestavit jednu kloudnou větu.
• Digitální naivita: jsou přesvědčeni, že online = odborník. Přitom o zálohování a obraně před hrozbami vědí v průměru tolik, co o pěstování brambor.
• Pozor ale, jednu velkou výhodu proti vám dospělých mají. Věří totiž online prostředí tak na 50%, zatímco vy dospělí tak na 80%. A je úplně jedno, zda ten věřící má vysokoškolský titul, vědecké hodnosti, klidně stejně kopíruje lži i s vlastním komentářem. Takže z tohoto hlediska škola funguje přímo fantasticky.

Mýtus o digitálních domorodcích je pohodlná báchorka pro všechny, kdo nechtějí vidět realitu.

Dokud budeme dětem tleskat za to, že umí v telefonu přepnout filtr, budou ze škol vycházet mladí lidé, kteří ovládají palec… a v praxi skoro nic jiného. Jenže ono to není jen o škole.

Tak co, rodiče? Počkáme, až se školství zhroutí pod tíhou iluze, nebo konečně přestaneme plácat po ramenou za scrollování a začneme je učit, že digitální gramotnost není to samé jako umět se dívat na obrazovku? A to jsme ještě nezačali ani na propojení do gramotnosti občanské?

Protože upřímně: jestli je scrollování TikToku digitální gramotnost, pak je to totéž jako dezinfikovat operační sál voňavkou z drogerie. A to byste asi taky nechtěli, aby vás operoval genderově nevyvážený klučina, co se právě navoněl feromonem.

PS: Nevalidní anketa mezi IT koordinátory (150 škol).

Grok Imagine