Gender v době kamenné

„Konzervativec ve všech érách omdlévá: maďarští archeologové objevili ženu pohřbenou jako muž. Pravý bok, kamenné nástroje, žádné korálky. Gender v době, kdy vrcholem technologie byl oštěp a drbání se klackem.

Dnešní článek věnuji všem, které jsem mohl uštěpačnými poznámkami v diskuzích rozladit. Uznávám, že jsem se v mnohém mýlil. Gender má vážně historické kořeny, sahá až do doby kamenné. Věda potvrdila to, co mnozí tušili už dávno(přiznávám, já ne): všechno se zrodilo fakt z kamene. I tenkrát, když naši předkové lovili mamuty (nebo je spíš honili do pastí a pak u toho diskutovali, kdo ponese klacky), už tam s námi byl. Gender.

Zatímco jsme si mysleli, že pračlověk řešil akutně jen to, jestli mu neukradnou oheň nebo kde sehnat čerstvého chlupáče mamuta, maďarští archeologové vykopali v jednom hrobě něco, z čeho by tenkrát konzervativnímu jeskynnímu muži a dnes hipsterovi generace Z vstávaly hrůzou vlasy na hlavě.

Našli hrob ženy. Normální, starší, dřinou zmořené neolitické dámy. Ale místo toho, aby byla pohřbená jako správná holka: tedy na levém boku s korálkovým páskem (to byla tehdejší módní policie neúprosná); ona si lehla na pravý bok. A co je horší, dali k ní leštěné kamenné nástroje. Tedy jednoznačný atribut, který podle všech tabulek a dalších paleonálezů náležel výhradně chlapům.

A aby toho nebylo málo, vědci zkoumali její kosti a zjistili, že má opotřebení na palcích u nohou přesně jako chlap. To znamená, že celý život dřepěla u nějaké činnosti úplně stejně jako muži. Zatímco ostatní ženy asi spíš seděly u ohně a po tehdejším způsobu vařily či se staraly o krb, tahle paní si řekla: „Néne, chlapi, uhněte, já vyleštím tu pazourkovou palici po svým a umím to líp než vy!“

A tak máme černé na bílém. Už 7000 let zpátky existovaly ženy, které si dělaly věci po svém a bouraly zažité představy. A tenkrát, představte si to, na to nepotřebovaly Instagram, workshopy na téma „Kde je moje místo ve společnosti“ ani nekonečné diskuze v televizi. Prostě přišly, dřeply si, leštily mlaty, co si pak vzaly si do hrobu. Prostě to tak bylo. Hotový předchůdce Evropské unie s jejich návrhem rovnosti...

A jaký je rozdíl mezi tehdy a dnes?

. Gender v době kamenné, kdy se problémy řešily pazourkem. A světe div se — civilizace se tehdy nezhroutila ani o milimetr.“

V době kamenné byl gender fluidní díky tomu, že když jsi utáhl těžký kus masa nebo uměl nejlíp opracovávat pazourek, bylo jedno, co máš pod bederní rouškou. Prostě jsi byl užitečný. Společnost si řekla: „Hm, tahle babča zvládá sekyru líp než Kája, tak ať klidně po smrti leží napravo.“ Jednoduché, efektivní, bez zbytečné administrativy.

Náš dnešní gender je také fluidní. Jen ten důvod je trochu jiný. Zatímco tenkrát to bylo o přirozené dovednosti a dřině, dnes je to často o tom, kdo si vymyslí kreativnější zájmeno. Tenkrát žena dostala mužský hrob, protože makala jako chlap. Dnes by se nám ta samá žena nejspíš nevešla do statistik, protože bychom se donekonečna dohadovali, jestli je to „žena, která se chová jako muž“, nebo „muž, který byl přiřazen ženě při narození, ale identifikuje se jako lovec sobů“.

Staří Maďaři to měli jednoduché. Když kosti vypovídaly, že jsi celý život makal jako chlap, tak tě pohřbili s nástroji jako chlap. Když jsi nosil korálky, pohřbili tě s korálky. A když jsi měl jeden den nástroje a druhý den korálky? No, nežili tak dlouho, aby to stihli vyřešit.

Takže příště, až vám někdo řekne, že genderová rovnost je výmysl posledních let, vytáhněte tenhle článek. Řekněte: „Ale kdepak. Už v době kamenné měli v Maďarsku ženskou, co skončila v hrobě jako chlap. A nikdo kvůli tomu tehdy neblokoval vchod do jeskyně.“