Nějak nevěřím svým očím. Nic ve zlém, ale Vy tvrdíte, že jste "přírodní zahradnice a ekoložka", ale z toho, co píšete, mám dojem, že jste spíš nadšená filosofka na semináři jaderných fyziků...

Jak může přírodní zahradnici překvapit sdělení, že "postačí podporovat zpřístupňování živin rostlinám půdními organismy: v půdě je totiž minerálních živin obecně dostatek (pokud něčeho dost není, je to třeba zjistit analýzou), pouze je potřeba je zpřístupnit, a to právě dokáže půdní život"

Zdroj: https://hauserova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=787767

To se učí v prvním ročníku zemědělských učilišť. Základním předpokladem úrodnosti půdy je kvalitní půdní život. Proto je třeba hnojit animálně - sláma v hnoji zlepšuje půdní strukturu, udržuje vodu i živiny, vytváří domov pro půdní bakterie, hmyz i mikroflóru, které teprve rozkládají hnůj na látky rostlinám vlastní, tedy ty, které umějí rostliny zpracovat.

Základní koloběh života na planetě je podmíněn jedinečnou výměnou živin mezi rostlinnou a živočišnou říší. Býložraví živočichové se živí rostlinnou hmotou a z jejich produktů látkové přeměny (výkalů) půdní život vytváří opět živiny pro rostliny. Pokud se tento koloběh přeruší - například teorií o tom, že živočišná výroba produkuje příliš skleníkových plynů) potom zahyne nejprve smysluplné zemědělství, nakonec i život sám.

Rozum zůstává stát třeba nad tímto -"Ztráty uhlíku z půdy erozí po přívalových deštích jsou obrovské, špatné jsou i letní zásahy jako orba, podmítka nebo zpracování disky, při nichž se z půdy ztrácí voda, rozkládají se organické látky a uniká oxid uhličitý."

Zdroj: https://hauserova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=787767

Jak se ztrácí uhlík po přívalových deštích? Jak škodí podmítka, proboha? V situaci, kdy je po několika měsících bez zásahu pole pokryto jednolitým nepropustným půdním škraloupem, jehož kapiláry jsou tak malé, že jimi voda díky svému povrchovému napětí vzlíná a odpařuje se, místo aby se vsakovala, přijde déšť, a co se stane?

Voda bez užitku steče, ve svažitém terénu nabere rychlost a část půdy odplaví... Podmítka do hloubky cca 10 cm rozruší půdní škraloup, přeruší kapiláry, hroudy vzniklé rozdrobením škraloupu mnohonásobně zvýší vsakovací povrch, takže zadrží srážkovou vodu, a navíc vytvoří vhodné mikroklima pro vzejití semen plevelů. Následná orba pak plevel zahubí, bez potřeby chemie, bez které se naopak naprosto neobejdete u nejrůznějších bezorebných a minimalistických metodách zpracování půdy. Právě minimalizace operací a maximalizace užívání chemie jsou typické pro zemědělskou velkovýrobu a její doslova průmyslové postupy přeměňující půdu v mrtvý prach.

Kdyby byla podmítka tak strašně zlá, proč by farmáři na podmítku tak spěchali? Dobrý hospodář ví, že po sklizni musí okamžitě podmítat, jinak se půda vysušuje a hrozí eroze. Proto doslova za kombajnem jede lis, za lisem nakladač, který sbírá balíky, a za ním už traktor s podmítačem! Jedině tak udrží vláhu v půdě.

Optimální poměr uhlíku a dusíku v půdě je někde okolo 22C:1N, přičemž uhlík je obsažen hlavně v rostlinných zbytcích, uhlík v živočišných (je v nich méně vlákniny a více bílkovin), Vláknina zlepšuje půdní strukturu, udrží vodu a zabraňuje odplavení dusíku (asi jste špatně poslouchala, dusíku, nikoliv uhlíku). Dusík je to, co voda odnáší. Ostatně - podívejte se na rozbory kontaminovaných vod - všude jsou zásadním problémem dusičnany, nikoliv uhlík nebo uhličitany.

Už nemám čas se dál rozepisovat. Jen poslední poznámku:

Na Vašem místě bych si z profilu odstranil tu zmínku o tom, že jste bioložka a dokonce zahradnice. Vy půdě a péči o ni vůbec nerozumíte. Nechápu Vaši smělost se takto titulovat...