Jsme na prahu čehosi

Téma starých matek v sobě skrývá mnoho rovin. Dnes je pro nás divné mít děcko v padesáti, protože naše historická zkušenost dítě jakoby předurčuje k roli sirotka. Jenže my se dožíváme vyššího věku a jsme na tom často biologicky  rok od roku lépe, než předchozí  ženy. Takže při smůle, která se podobá riziku smrti mladé ženy na cokoliv, se část dětí může stát sirotky do 25-30 let. Uvidíme, jaké zkušenosti nabídne Amerika, tam se soukromě ženy těhotní díky vlastním zmraženým vajíčkům už několik let poté, co si dopřály kariéru. Tudíž bych vyčkala na statistická hodnocení fenoménu, brzy jistě budou. další rovinou je čas od padesáti k osmdesátce a devadesátce, který by se měl stávat výkonnějším, než nyní v průměru je. Já bych si dovolila futurologicky zatoužit po tom, aby se ženy, schopné zvládat smečku, mohly věnovat výchově pěstounské. Aspoň. Ono totiž bude nutné, aby se nějaká dítka dala vychovat k práci a zodpovědnosti, což mladé rodiny dnes nezvládají.

Re: Jsme na prahu čehosi

Přece se nebudeme, ať ženy nebo muži, jenom flákat a těšit na půjčení vnoučat?Myslím, že po deseti, patnácti letech bez harantů a mamahotelu buud mít svobody a času na koníčky docela dost po krk. Zvláště, když s naší bleskovou společenskou reakcí na fakt, že děcka mají být v rodinách, hrajeme ping pong a šarády už celých dvacet let bez slušného výsledku.

Takže to vidím do budoucna asi tak, že pokud se najde zdravá děloha a bude možno co nejpřirozenějším způsobem přivést na svět zdravé dítě, budeme rádi za jakýkoliv věk. Vždyť hlavně západní civilizace sterilní. Navíc nejsme schopni se k dětem chovat slušně, což se ukazuje  skoro jako normalita, tudíž budeme rádi za každou moudrou a schopnou náruč.

Věřím, že pokud se žena rozhodne šlápnout do těhotenství, porodu a podobně, bude v jakémkoliv věku už natolik rozumná, že její dítě bude mít otce a úplnou rodinu. Možná jsou ty baby dnes trochu šílené, ale ony nesou riziko a břemeno následků. My tím jenom získáme. V každém případě.

Tak mi to připomíná (tuším) Švejkovu historku

o staré panně, která se v přechodu zbláznila a lítala nahatá po náměstí.

Re: Tak mi to připomíná (tuším) Švejkovu historku

To si pleteš s Eulálií Čubíkovou z jakýchsi Zvonokos, kterou iritovalo, že tam postavili záchodky a ona už nemohla vidět čurající muže u kostelní zdi .

Co vás nutí do toho kecat ostatním?

Mně jsou tyhle postarší množitelky pro smích - ale jestli si to podnikají se svým tělem, za svoje peníze?

Kdo nebo co vás nutí jim něco takového znemožňovat? Příroda už je taková, přežije ten, kdo se rozmnoží, kdo se rozmnoží víc a šikovněji. A naopak, jestli je to zahubí? Je mi to jedno, jiný zas zařvou, když se sápou na omrzlej nějakej kopec, nebo přecházej silnici na zebře.

A nakonec, i když to není to nejpodstatnější: ty vajíčka by skončily jinak někde v záchodový míse - tak proč jim nedat aspoň tuhle, třebas diskutabilní šanci k přežití.

Pardon, ale Vy máte všechno vyřešený, že se prsíte do druhých?

staré matky?

naprostý souhlas, článek mi mluví z duše

Problém ČR a vyspělého světa je nadvýroba ...

a tudíž i odbyt. Trh potřebuje více krků, víde konzumentů (i za cenu převodů tak, aby si i ti nejchudší mohli něco kupovat, etdy být konzumenty).

Takže globální populační exploze bude v zájmu zisků korporací, akcionářů, tvorby pracovních míst, politiků a obecně ekonomického růstu stále zdárně pokračovat (dokud nebude devastace životního prostředí dostatečně přesvědčivá k tomu, aby se tyto primární ekonomické zájmy chtě nechtě musely přehodnotit).

To, že se západní civilizace rozhodla vymírat, třeba také s odůvodněním, že je lidí na světě už dost, je její dlouhodobá tragedie. Anižbychom se uchylovali k rasismu atd., je přitom nabíledni, že dítě nebo 3 děti zdravých, zodpovědných rodičů v zemi, která prosperuje, budou světu spíše přínosem, než x dětí ve slumu třetího světa bez naděje na zlepšení své životní situace, natožpak schopnosti aktivně řešit problémy a výzvy světa.

Re: Problém ČR a vyspělého světa je nadvýroba ...

už jsem to pochopila. Side, Vám se  tato diskuze nezdá dostatečně akční, tak je třeba nám ji trochu rozvášnit. Odkud opisujete všechny ty bláboly? A namístě, kde je získáváte nejsou návody, jak reagovat na dotazy, že.

Stara matka mysli hlavne na sebe, ale co dite?

Je jedno, jestli je otci 20, 50, jestli je otec zkumavka, ale co dite? Dite, ktere bude mit vetsi riziko, protoze ho nosi a rodi stara zena, dite, ktere bude muset vyrustat se starou zenou, babickovskeho veku, oddelenou o vic generaci, nez je zdravo. Matka priroda zaridila plozeni deti na urcitou dobu, stejne tak lidsky zivot, neni prirozene s matkou prirodou takto manipulovat a delat hormonalni triky a rodit ve veku, kdy maji deti byt z domu. Stare matky take vic trpi ruznymi psychickymi neduhy, inu starat se o male dite je narocne, kdyz je vam 20, kdyz je vam 40+, trpelivost a svezest uz take neni, co byvala...Nerikam, ze jde zakazat starenkam pomahat k umelemu oplodneni nebo jim pomahat otehotnet, ale rozhodne se to da omezit a nastavit ruzne latky a rozhodne, at si to starenky plati samy. A prosim, at se starsi zeny  neurazeji, ale byt poprve matkou ve 40, 50 je opravdu neprirozene a nanejvys sobecke.

Re: Stara matka mysli hlavne na sebe, ale co dite?

Když Vám vadí staré matky, tak by Vám měly vadit i programově svobodné matky, lesby vychovávající dítě, potraty. Všechno jsou to situace více, či méně jdoucí proti zájmům dítěte a preferující výhradně práva matky. Buď jsem tolerantní a respektuji všechno nebo nejsem. A nebo uznávám jenom to co se mi hodí:

Nebo spíše "Meditace zmatené starší ženy"?

Čte se to jako verze Monologu vagíny, klasiky feminismu? Tolik subjektivismu a stereotypů, navíc coby základ k názoru nebo doporučení se jen tak nevidí. Navíc, „nabité emocemi“ není jen téma zda ženy „mají právo“ po přechodu, ale i samotné uvažovaní autorky.

Lacině a paušálně odsuzuje „otce ve vyšším věku“, subjektivně sugeruje tvrzení, že „si vůbec nelámou hlavu s nějakou zodpovědností vůči malým dětem“. Kdyby cokoliv podobného řekl muž o ženách, ouvej, gendrová diskriminace! Nebo zná, prožila to co si tito otcové myslí, cítí? Re“ dárcovská vajíčka: Proč je pro milostivou autoritářku těhotenství „nejvýš s geny partnera“ méněcenné?

Autorka si také protiřečí, když (nefeministicky) a opakovaně přiznává, že mít (porodit a pečovat o) dítě je silnější a větší zážitek a počin než profesní vyžítí atd., za což by jí feministky tvrdě odsoudily, přitom tento (biologický) motiv nevidí když spekuluje, že některé starší ženy „šíleně touží“ po (dalším) dítěti. Jinak, stejně jako EVOLUCE (pokrač)

pokračování

Jinak, stejně jako EVOLUCE dala ženám hormony na plození a péči o děti, dala mužům hormony a možnost plození dětí i na smrtelném loži. To je přírodou („hlubinnou biologií) daná obdoba „obrovské smrtšti mateřské energie“.

Takže znovu, článek je takové malé pokračování, nebo materiál na kterém jsou postaveny ony Monology vagíny. Protiřečení si, mudrlantsví, taková amatérská psychoterapie bez konce a východiska. S povinným stereotypickým otřením se o muže, kterým podle Freuda (utlačovatele žen?) prý ženy závidějí robertka a jak se zdá také přírodou danou možnost mít dítě i později v životě?

jiny nazor

Co je komu do toho, v jakem veku nekdo jiny privede na svet dite? Kliniky asistovane reprodukce existuji, aby asistovaly, nikoli aby stanovovaly vekove limity. Pani Hauserova by si z nich mela vzit priklad. V clanku krome toho zcela chybi pohled ze strany otce. Nechtena bezdetnost muze byt zdrojem velke bolesti pro oba v partnerskem paru. Vim o cem mluvim, s manzelkou jsme na dite cekali skoro dvacet let. Ji je ted 50, mne 48, nasemu diteti 5 mesicu a jsme velmi stastni, pokud to nekoho zajima.

Re: jiny nazor

A zajímá Vás, jak šťastné bude Vaše dítě, až mu mamina v 60 dostane mrtvičku, nebo táta infarkt? Vzhledem k tomu, že píšete jste čekali na dítě 20 let, tak pravděpodobně nemá Vaše miminko staršího sourozence, který by se o něj postaral, pokud byste měli zdravotní problémy, nebo hůř. Na maturitním plese Vašeho miminka bude jemo mamině 70 let (pokud se ho tedy dožije). Takže moc Vám přeji Vaše štěstí a Vašemu miminku přeji alespoň tolik štěstí v jeho životě, abyste ho dochovali do 18 let a neskončilo v dětském domově.

***

Cituji: "Vážně si myslím, že utrácet svůj život na klinikách asistované reprodukce nás padesátnic už tak nějak není hodno a že naše energie, odhodlání a peníze jsou velmi, velmi potřeba někde jinde".

No myslet si muzeme cokoliv, ale pro Vas plati - myslete hlavne za sebe. Hlavne se ale nesnazte ty druhe administrativne omezit.

Pokud Vam totiz nevadi, ze jista cast populace sveruje sve deti prarodicum do pestounske pece, tak nevim, proc by Vym melo vadit to ze zlomky jine casti populace chteji mit deti vlastni.  

Re: ***

no předpokládám, že děti svěřené do péče prarodičům v absolutní většině nejsou asistovaně počaté. Ovšem žena, která za pomoci medicíny otěhotní v 55 letech, v 56 porodí, ta by se musela dožít alespoň 74 let, aby dítě neskončilo v dětském domově. Tyto počty mě přijdou celkem jednoduché a výsledek zcela nezodpovědný.

Pani Evo

velmi jste me svym blogem prekvapila, samozrejme mile